Nejzápadnější část dnešního Německa, zahrnující území Severního Porýní – Vestfálska a Falce, je historickým centrem státu. Kromě vlivu Římanů, kteří v oblasti založili několik měst, se na její současné podobě nejvíce podepsala vláda Karla Velikého. Mnohá města jsou neodmyslitelně spjata s významnými historickými fenomény: vestfálský mír po třicetileté válce stvrzený v Münsteru a Osnabrücku, Kruppovy závody v Essenu či bývalé hlavní město SRN Bonn.
Také v historii českých zemí je o zdejší oblasti nejedna zmínka - Mohučskému arcibiskupství podléhala po mnoho staletí také Praha a první falcký kurfiřt Fridrich u nás nechvalně proslul svým „zimním kralováním" a porážkou na Bílé hoře.
Přestože později vznikla nová centra, například Mnichov, Hamburk či Berlín, západní část země neztratila nikterak na své přitažlivosti ani na významu. Počet kulturních památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO je úctyhodný – více než třetina všech zápisů patří právě sem.
Kolínský dóm
Výstavba slavné kolínské katedrály trvala více než 600 let a na výsledku je tato dlouhá snaha skutečně znát. Stavba je považována za umělecké dílo gotické architektury, a když byla v roce 1996 zapsána na seznam UNESCO, byla nejvyšší světovou stavbou (její věže dosahují 156 metrů). Stavitelé katedrály zde předvedli své umění v nejvrcholnější formě, a tak si dóm přece jen jedno prvenství ponechal - jeho západní fasáda se svými 7 000 m2 je totiž nejrozsáhlejší fasádu na celém světě.
Více informací naleznete na www.koelner-dom.de.
Zámky Augustusburg a Falkenlust v Brühlu
V roce 1723 nechal kolínský biskup a vášnivý milovník sokolnictví Clemens August vystavět nedaleko svého venkovského sídla obklopeného hlubokými lesy lovecký zámeček Falkenlust, který je dnes významný především díky nádhernému schodišti a rokokové kapli. Samotný zámek Augustusburg, vzdálený dva kilometry, je prvotřídní ukázkou německého rokoka a protože byl první stavbou svého druhu v Německu vůbec, byla jím po desetiletí inspirována veškerá rokoková výstavba.
Více informací na www.schlossbruehl.de.
Cášský dóm v Cáchách
Rytířské město na hranicích Belgie a Nizozemí si svého času oblíbil Karel Veliký a na sklonku 8. století nechal přestavět místní palácovou kapli ve skvostný dóm s osmiúhelníkovým půdorysem po vzoru byzantských kostelů. Součástí tohoto mistrovského díla gotického stavitelství je klenotnice Karla Velikého skrývající jeden z nejvýznamnějších církevních pokladů Evropy.
Je v ní uložena jedinečná sbírka cenností dokumentující historii dómu, jako například Lotharův kříž (z roku 1000) či stříbrná, částečně pozlacená Karlova busta (po roce 1349). Cášský dóm byl první německou památkou zapsanou do seznamu světového dědictví UNESCO.
Více informací na www.aachencathedral.com.
Hrady a zámky v horním údolí středního Rýna
Jen málokterá oblast se může pochlubit takovou koncentrací hradů a zámků, jako právě Střední Porýní, táhnoucí se podél majestátní řeky mezi městy Bonn a Bingen, kde jich pozorný cestovatel napočítá přes padesát. Na stopadesáti kilometrovém pásu podél řeky se tyčí desítky hradů, zámků, klášterů a kostelů, ty nejstarší pocházejí z dob středověku, nejmladší jsou pak stoleté.
S přibývajícími kilometry se údolí „postupně zužuje, skály nabývají strmou dramatičnost a celkovému výhledu dodávají divoký ráz: ten oživen lidnatými břehy, skalními převisy a troskami hradů, připomíná spíše umělecké dílo malířského génia, než nahodilost stvořenou přírodou." Takto silný dojem udělalo Porýní na básníka a myslitele Friedricha Schlegela, který na počátku 19. století cestoval po Rýnu do Paříže.
Za nejznámějšího propagátora oblasti bývá považován anglický romantický spisovatel Lord Byron, který do svého slavného díla Childe Heroldova pouť zařadil báseň opěvující skalisko Drachenfels. Ta byla později zveřejněna v mnoha cestovních průvodcích a přilákala do Porýní zástupy Byronových obdivovatelů.
Více na www.bonn-region.de.
Industriální kulturní krajina dolu Zollverein v Essenu
Výbor pro světové dědictví UNESCO ocenil v roce 2002 průmyslový komplex Zollverein jako nejreprezentativnější příklad 'rozvoje tradičního těžkého průmyslu v Evropě'.
Výjimečná hodnota byla přičtena architektuře průmyslového komplexu ovlivněné Bauhausem. Důl Zollverein byl svého času největším a nejmodernějším závodem na zpracování uhlí na světě. V roce 1986 byl důl uzavřen a dnes je celý průmyslový areál ideálním místem k pochopení historie hornictví a rozvoje průmyslové architektury v srdci jednoho z nejvýznamnějších evropských průmyslových regionů.
Více informací na www.zollverein.de.
