03052024

úterý, 07 březen 2017 08:31

Hormon štěstí není záležitostí mozku, ale našich střev

Věděli jste, že hormon štěstí – serotonin – se vytváří v okolí střev? Podle průzkumu společnosti STEM/MARK1 správnou odpověď zvolilo jen 5 % Čechů. Přitom je to právě zdravé zažívání, které má přímý vliv na naši náladu. Proto je důležité věnovat výživě tu nejvyšší pozornost, a tím spíše u malých dětí. Spokojené bříško miminka pozitivně ovlivňuje jeho náladu. S tímto tvrzením se ztotožňuje 99 % respondentů. Správnému zažívání mohou pomoct například fermentované produkty, které jsou snadno stravitelné a přispívají k bezproblémové činnosti střev.

 

Serotonin neboli hormon štěstí se vytváří v okolí střev, fungující zažívání má tak přímý vliv na naši náladu. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK o jeho správném umístění ví jen 5 % respondentů. Většina z nich, konkrétně 66 % se domnívá, že se vytváří v mozku. Zároveň se ale 99 % Čechů ztotožňuje s tím, že spokojené bříško miminka má vliv i na jeho náladu. A 96 % respondentů se shodne na tom, že pokud má miminko spokojené bříško, pozitivně to ovlivní celou rodinu.

Proto je důležité věnovat výživě dítěte tu nejvyšší pozornost. Kojenci se však mnohou potýkat například s nadýmáním. Alespoň občas se s ním u svých dětí setkalo 64 % dotazovaných rodičů, 20 % z nich dokonce velmi často. Jednou z možností, jak tyto nepříjemnosti zmírnit či se postarat o spokojené bříško dítěte, je podávat mu fermentované produkty. Ty jsou pro ně dobře stravitelné, a přispívají k lepšímu zažívání a celkové pohodě miminka.

Fermentovanými produkty se myslí ty, jež za účasti mikroorganismů prošly procesem kvašení. V potravinářství se fermentace využívá pří výrobě kysaných mléčných výrobků (jogurty, tvarohy, kefíry), fermentovaného kojeneckého mléka, zeleniny (mezi nejznámější patří kysané zelí), ale také při zrání sýrů či některých uzenin. Pravidelná konzumace kysaných produktů zvyšuje počet pozitivních mikroorganismů ve střevech, čímž přispívá k jejich správné činnosti.

U kojenců ke správnému zažívání nejvíce přispívá mateřské mléko. Výživová poradkyně Zita Viková uvádí: „Miminkům, z důvodu jejich ještě ne zcela připraveného zažívacího traktu bohužel nemohou být fermentované potraviny podávány. Nabízí se řešení v podobě fermentovaného kojeneckého mléka, které ale v současné době na našem trhu není dostupné. Například ve Francii jsou tyto produkty běžně k dostání, a tak lze očekávat, že se snad brzy rozšíří i do dalších zemí." Zároveň však dodává: „Fermentované potraviny můžeme podávat dětem ve chvíli, kdy přestávají být plně kojeny, přechází postupně na normální pestrou stravu a začínají si vytvářet stravovací návyky."