Novou sérií vzdává Česká mincovna hold těm, kterým byl dán do vínku velký talent, nezměrné charisma a výjimečný hlas, těm, kteří jsou zároveň držiteli prestižních českých, respektive československých hudebních ocenění Zlatý slavík, později Český slavík. „Podmanivý hlas Waldemara Matušky je pro celý národ nezapomenutelný.
S Karlem Gottem byli celoživotními kolegy, ale i pěveckými rivaly. V ostře sledované anketě spolu svedli nespočet soubojů. Proto jsme se rozhodli Matuškovi věnovat v naší sérii čestné místo po Gottově boku," uvedl Lukáš Jokl, marketingový manažer České mincovny.
„Lidi si mysleli, že když jsme na scéně soupeři, nemáme se rádi. To nebyla pravda, ve skutečnosti jsme si za scénou podali ruce. Kdyby nebyl Walda tak populární a tak dobrej i v kontaktu s publikem, v tom, jak to s ním uměl, tak bych možná na sobě tolik nemakal. Byl pro mě inspirací," uvedl před lety pro Lidové noviny Karel Gott při příležitosti svých sedmdesátin.
Autorem pamětních medailí je mladý talentovaný medailér Martin Dašek, který pro Českou mincovnu připravil mimo jiné minci pro legendárního fotbalistu Josefa Masopusta nebo medaili představitele Limonádového Joe Karla Fialy. Výtvarné návrhy Dašek konzultoval s rodinným přítelem Matuškových, s Kristiánem Kodetem.
Výsledná medaile se u Matušků dočkala vřelého přijetí. „Moc se nám na ní Walda líbí, je to přesně on tak, jak si ho pamatujeme," ocenila práci medailéra a Mincovny Olga Matušková. Medaile vycházejí ve trojím provedení – zlaté o hmotnosti jedné poloviny unce a jedné unce v ceně 24 950 Kč a 48 450 Kč a stříbrné medaile o hmotnosti jedné unce v ceně 1 450 Kč. Nejvzácnější budou zlaté uncové medaile, kterých vznikne pouhá stovka.
Waldemar Matuška začínal v divadle Reduta, poté pokračoval jako zpěvák v divadle Semafor a Rokoko a významné jsou i jeho filmové role, mezi nimiž můžeme zmínit například slavnou Noc na Karlštejně. Za svou kariéru získal dva Zlaté slavíky, prvního v roce 1962 a druhého roku 1967. V roce 1986 emigroval spolu se svojí ženou Olgou do USA, kde zůstal s výjimkou
návštěv České republiky až do své smrti roku 2009. „Walda byl výbornej kamarád, byl to můj milenec, byl to fantastickej manžel a vynikající táta, a to proti všem předpovědím. Vydrželo nám to 40 let," říká v připravovaném dokumentu Olga Matušková. „Často se Waldy jeho fanoušci ptali, jestli má nějakou nejoblíbenější písničku ze svýho repertoáru. Odpovídal vždycky otázkou. Máte děti? No vidíte, to je, jako kdybych se já zeptal, jaké ze svých ratolestí máte nejraději? No a tím už to bylo jasný. Nikdy jim neprozradil, kterou má nejradši. Myslím si ale, že ve skrytu duše měl rád ty semaforácký a z Rokoka," dodala Matušková.
