Chladné měsíce se u řady lidí nesou ve znamení únavy, zhoršené nálady, častějších infekcí nebo bolestí hlavy. Tyto potíže si většina z nás spojuje s nedostatkem denního světla, stresem nebo počasím. Podle odborníků se ale v praxi často přehlíží jeden společný faktor, a to nízká hladina vitaminu D, která je v české populaci velmi rozšířená.1

V našich zeměpisných šířkách je během chladných měsíců přirozená tvorba vitaminu D v pokožce minimální a běžný jídelníček jeho potřebu obvykle nepokryje. Přesto řada lidí suplementaci řeší až ve chvíli, kdy se necítí dobře. „Vitamin D si většina lidí spojuje hlavně se zdravím kostí. V praxi ale můžeme vidět, že jeho role je mnohem širší a že se na něj často zapomíná právě u potíží, které jsou v zimě poměrně časté,“ říká PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka BENU lékáren.

PROČ JE VITAMIN D TÉMATEM HNED V NĚKOLIKA OBLASTECH

Chladné měsíce často pro organismus představují specifickou zátěž. Nedostatek denního světla, méně pohybu venku na čerstvém vzduchu a vyšší výskyt respiračních onemocnění se často promítají nejen do fyzického, ale i psychického stavu. Vitamin D je spojovaný se správným vstřebáváním vápníku a fosforu a je považovaný za podstatný pro udržení zdraví kostí a normální činnosti svalů. Odborné poznatky z posledních let ale ukazují, že jeho nízké hladiny mohou souviset i s dalšími oblastmi.

KOLIK VITAMINU D JE MOŽNÉ POVAŽOVAT ZA „TAK AKORÁT“

Při suplementaci je důležité držet se rozmezí označovaných za bezpečná a vyhnout se zbytečně vysokým dávkám. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2023 potvrdil tolerovatelný horní limit příjmu (UL) pro dospělé 100 μg vitaminu D denně (což odpovídá 4000 IU).2 To je hranice, nad kterou už obvykle roste riziko nežádoucích účinků, zejména při dlouhodobém užívání. Jedná se totiž o vitamin rozpustný v tucích, který se může v těle kumulovat.

PSYCHICKÁ POHODA A NÁLADA

Během podzimu a zimy se nedostatek světla může negativně odrážet na psychické pohodě. „Vitamin D má receptory v mozkové tkáni a jeho nízké hladiny jsou spojovány s horší náladou a zvýšenou únavou v zimních

měsících. Často bývá používaný v rámci prevence, ale i řešení deprese. Suplementace vitaminu D u osob, které trpí jeho nedostatkem, může podporovat subjektivní pocity jejich vitality a větší psychické vyrovnanosti, určitě však nenahrazuje odbornou péči“ vysvětluje Ivana Lánová.

ÚNAVA A SVALOVÁ SLABOST

Chronická únava, snížená fyzická výkonnost nebo svalová slabost mohou patřit mezi méně známé projevy nedostatku vitaminu D. „V lékárnách se setkáváme s tím, že lidé tyto potíže připisují stresu nebo nedostatku spánku. Přitom právě nízká hladina vitaminu D může být jedním z faktorů, který k těmto stavům přispívá,“ vysvětluje Ivana Lánová.

BOLESTI HLAVY A MIGRÉNY

V posledních letech se vitamin D zkoumá také v souvislosti s bolestmi hlavy a migrénami.3 „Některé výzkumy naznačují, že lidé trpící migrénami mívají častěji nízké hladiny vitaminu D a že u části z nich může jeho suplementace pomáhat při snižování četnosti záchvatů. Vitamin D nepředstavuje léčbu migrény, ale může být jedním z podpůrných faktorů, zejména při jeho dlouhodobém deficitu,“ radí Ivana Lánová.

VITAMIN D A IMUNITA

Vitamin D je spojovaný s tím, že přispívá ke správné funkci imunitního systému.4 „Odborné studie ukazují, že nízké hladiny vitaminu D jsou v zimě v populaci časté a u lidí s výrazným deficitem může jeho doplnění přispívat k lepší imunitní rovnováze. Zároveň ale platí, že vitamin D není zázračným řešením proti infekcím, ale je pouze jedním z podpůrných faktorů celkové prevence,“ říká Ivana Lánová.

Z PRAXE LÉKÁREN: NEJČASTĚJŠÍ CHYBY V ZIMĚ

Podle zkušeností lékárníků lidé vitamin D v zimě často:

· začínají užívat až ve chvíli, kdy se necítí dobře,

· kombinují více přípravků, aniž by řešili celkové množství příjmu,

· sahají po zbytečně vysokých dávkách.

„V suplementaci má smysl dlouhodobý a rozumný přístup. Obvykle se vyplácí řešit doplňování vitaminu D preventivně, než se jeho případný nedostatek bude moci projevit, a vždy je vhodné držet se doporučeného

dávkování, zejména je pak nutné toto nepřekračovat. Pokud má člověk pochybnosti, je vždy lepší poradit se s lékárníkem nebo lékařem,“ uzavírá Ivana Lánová.