Ještě před několika lety si většina lidí spojovala tropické nemoci především s cestami do jihovýchodní Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky. Dnes se ale některé nákazy přenášené komáry nebo klíšťaty objevují i v jižní Evropě. Odborníci proto doporučují nepodceňovat prevenci ani při cestách do oblíbených evropských destinací a před odjezdem myslet nejen na cestovní pojištění, ale i na základní zdravotní přípravu.

Mezi nejčastěji zmiňovaná onemocnění patří například horečka dengue, která se v posledních letech objevila ve Španělsku, Francii, Itálii nebo Chorvatsku. V Evropě bylo zaznamenáno přibližně 130 lokálně přenesených případů, tedy více než za celé předchozí desetiletí dohromady.

Vedle dengue se v jižní Evropě sleduje také západonilská horečka, jejíž výskyt je spojován zejména s oblastmi Středomoří. V roce 2022 si v Evropě vyžádala více než 90 úmrtí, o rok později dalších 67. Přestože vážné průběhy zůstávají spíše výjimečné, nejohroženější skupinou bývají senioři a lidé s oslabenou imunitou. Pozornost odborníků se soustředí také na virové onemocnění chikungunya, která se stejně jako dengue přenáší komáry, a na ojedinělé případy malárie.

„Lidé často předpokládají, že pokud jedou na dovolenou po Evropě, nemusí zdravotní rizika příliš řešit. Přitom i běžná letní cesta může znamenat kontakt s nemocemi, které byly dříve spojované hlavně s tropickými oblastmi. Nejde o důvod k obavám, ale o připomínku, že prevence a dobré pojištění mají smysl i při kratších cestách,“ říká Tomáš Klápa, specialista pojištění FinGO.

Cestovní pojištění obvykle kryje i tropické nemoci

Mnoho cestovatelů si klade otázku, zda se standardní cestovní pojištění vztahuje také na léčbu tropických a infekčních nemocí, jako je například dengue, malárie, chikungunya, zika, žlutá zimnice, břišní tyfus nebo hepatitida A.

„Ano, standardní cestovní pojištění léčebných výloh ve většině případů kryje léčbu infekčních a tropických onemocnění, pokud je klient neočekávaně získá během pojištěné cesty a nejde o situaci, na kterou se vztahuje některá z výluk v pojistných podmínkách. Rozhodující je vždy konkrétní smlouva a okolnosti daného případu,“ vysvětluje Tomáš Klápa.

Výjimkou mohou být například cesty do oblastí, před kterými varují české úřady nebo mezinárodní organizace. Samotné upozornění Ministerstva zahraničních věcí nebo Světové zdravotnické organizace ale automaticky neznamená, že pojištění přestává platit.

„Omezení plnění se řídí konkrétními pojistnými podmínkami jednotlivých pojišťoven. Proto je důležité si před cestou ověřit nejen samotnou destinaci, ale i rozsah sjednaného krytí,“ doplňuje expert FinGO.

Očkování může hrát roli, ale není automaticky podmínkou plnění

Další častou otázkou cestovatelů je, zda pojišťovna odmítne uhradit léčbu v případě, že člověk před cestou neabsolvoval doporučené očkování.

„Pokud šlo pouze o doporučené očkování, samotný fakt, že je cestovatel neměl, obvykle není automatickým důvodem k zamítnutí pojistného plnění. Pojišťovna posuzuje konkrétní situaci a vychází z pojistných podmínek. Jiná situace může nastat u zemí, kde je určité očkování povinné – jeho absence už může mít na posouzení události vliv,“ uvádí Tomáš Klápa.

Při řešení pojistné události může pojišťovna požadovat například doložení diagnózy, průběhu léčby nebo nákladů spojených s ošetřením. U infekčních onemocnění se obvykle zaměřuje především na zdravotní dokumentaci a oprávněnost vzniklých výdajů.

Léčba tropických nemocí může stát miliony

Závažnější tropická onemocnění mohou patřit mezi finančně nejnáročnější zdravotní komplikace v zahraničí. Náklady výrazně rostou zejména v případě hospitalizace, intenzivní péče nebo nutnosti zdravotnického transportu.

„Zkušenosti z cestovního pojištění ukazují, že nejde jen o cenu samotného vyšetření nebo léků. U komplikovaných průběhů mohou náklady dosahovat milionových částek, například pokud pacient potřebuje delší hospitalizaci nebo letecký převoz zpět do České republiky,“ varuje Tomáš Klápa.

Pro cesty do tropických oblastí proto odborníci doporučují volit dostatečně vysoké limity léčebných výloh, ideálně bezlimitní pojištění, případně limit alespoň 50 milionů korun.

„Z praxe vyplývá, že závažnější škody se často pohybují v jednotkách milionů nebo nižších desítek milionů korun. Rozdíl v ceně pojistného přitom bývá ve srovnání s celkovou cenou dovolené, letenek nebo ubytování minimální. V případě dlouhodobé hospitalizace ale může být vysoký limit největším benefitem,“ vysvětluje expert FinGO.

Jaké nemoci si Češi nejčastěji přivážejí z cest?

Nejčastější zdravotní komplikace po návratu se liší podle destinace. Z oblastí s nižším hygienickým standardem se cestovatelé nejčastěji potýkají například s hepatitidou A nebo malárií v některých částech Asie, Oceánie a Afriky.

Pokud se zdravotní problémy objeví už během pobytu v zahraničí, odborníci doporučují nejprve kontaktovat asistenční službu pojišťovny a postupovat podle jejích instrukcí. Asistence pomůže najít vhodného lékaře a zdravotnické zařízení, ověřit rozsah krytí nebo pomoci s překladem a usnadnit komunikaci v cizím jazyce.

Ani po návratu domů by lidé neměli podceňovat přetrvávající únavu, horečku nebo neobvyklé příznaky, zejména pokud navštívili oblasti s vyšším výskytem přenašečů.

Tropické nemoci zatím v Evropě nepředstavují masový problém, jejich výskyt ale ukazuje, že zdravotní rizika při cestování se postupně mění. O to důležitější je nepodcenit přípravu a věnovat pozornost prevenci i při dovolené, která se na první pohled může zdát zcela bezriziková.