Prsten z rákosí, kůže, slonoviny – i tak vypadaly zásnubní prsteny v historii. Římanky měly dokonce jeden prsten na doma a druhý do společnosti. Středověcí šlechtici kladli důraz na význam drahokamů a nejvýše si cenili vášnivého rubínu. K boomu diamantů došlo až s objevem Afriky a jeho diamantových dolů.

Tento trend však přetrvává dodnes. Byť zlato pomalu střídá platina. Ať už tomu bylo v historii jakkoliv, zásnubní prsten je vždy tím, co ženě vykouzlí na rtech svůdné „ano“.

Egypťané vyráběli zásnubní prsten z rákosí

Rákosí spletené do kroužků. Tak vypadaly historicky první snubní prsteny, které se používaly ve starověkém Egyptě před téměř 5 000 lety. Už tehdy sloužily jako symbol věčnosti, čemuž kruh, který podle nich neměl začátek ani konec, jistě odpovídal. S životností materiálu to ovšem bylo složitější…

Římané měli železný prsten na doma a zlatý do společnosti

„Časem se trvanlivost prstýnků zlepšila, protože se vyráběly z kůže, kostí a ze slonoviny. Římané přešli na železo a zlato. Železné prsteny nosily ženy na doma, ty zlaté na veřejnosti, často na nich byly vyryty osobní vzkazy a některé měly na sobě tvar miniklíče, jímž se dala odemknout šperkovnice se zásnubním darem,“ upozorňuje na jednu ze zajímavostí z historie zásnubních prstenů Ester Engelová ze šperkařské dílny. Zásnubní prsten (tedy ten z drahého kovu) podle ní mnohdy představoval cenu nevěsty a postavení ženicha.

Víra v „žílu lásky“ zvolila levý prsteník

Jistou mystiku si naopak v sobě zásnubní prsten nese, co se týká jeho umístění. Římané věřili, že právě prsteníčkem prochází „žíla lásky“, která spojuje tento prst se srdcem, a tak ho umístili sem. „Dnes ale mohou být ženy za tento nevědecký důvod rády – prsteníček levé ruky je – tedy kromě malíčku – nejméně namáhaným prstem, a prstýnku tak hrozí mnohem nižší riziko poškození,” dodává Ester Engelová.

Smaragd pro klidný domov, rubín pro vášeň

Zásnubní prsteny se však začaly stávat šperky až v 9. století, kdy na nich nechyběly

nejrůznější rytiny jako lyry, holubice, spojené ruce apod. Podoba blízká té dnešní, to znamená kombinování vzácného kovu a drahých kamenů, nastala až v 15. století, kdy je na vyšší úroveň pozvedli šlechtici, kteří kladli nemalý důraz na význam kamenů: smaragd znamenal klidný domov, rubín vášnivou lásku a diamanty, které se přidaly ke konci století, nekonečnou věrnost. Nejoblíbenější pak byla kombinace rubínu a diamantu, dvou obdélníků vedle sebe. Prsteny doplňovaly rytiny s tajnými vzkazy a poselstvími. Zajímavé také je, že zásnubní prsten se dal rozdělit na 2 části, aby každý ze snoubenců mohl až do svatby nosit svou polovinu.

Diamantová horečka trvá dodnes

Podobu dnešních zásnubních prstenů ale získaly tyto šperky až v 19. století. Za ten nejvzácnější byl však považován prsten s perlou. Ačkoliv první zásnubní prstýnek s diamantem věnoval roku 1477 rakouský arcivévoda Maxmilián Habsburský Marii Burgundské, diamanty dlouho nebyly na zásnubních prstenech něčím obvyklým.

„Diamantová horečka vypukla až s cestami do Afriky a objevem diamantových dolů na konci 19. století. Následovalo století věnované zkoumání a vyvíjení nejrůznějších technik opracovávání a osazování diamantů. Vášeň pro tento drahokam byla opodstatněná – nádherně odráží světlo a ze všech svých příbuzných má největší třpytivost,“ podotýká Ester Engelová.

Ženich chce být dnes součástí tvorby prstenu

Čeští muži si v posledních letech čím dál častěji nechávají vyrobit zásnubní prsten s diamantem na míru a u zkušených šperkařů. A čím dál častěji chtějí být součástí jeho tvorby.

-