Léto, sluníčko, voda, pohoda a čerstvé, voňavé ovoce i zelenina – neodolatelná kombinace. U nás si snad nejčastěji pochutnáváme na jahodách, jablkách a rajčatech. Na co bychom si ale měli dát pozor během jejich nákupu? Jak tyto potraviny skladovat? V čem se liší dovážené od tuzemských? A jak nenaletět falešným prodejcům?

Jahody

Koncem května konečně začaly dozrávat první tuzemské jahody. Do té doby byly v obchodech pouze ty z dovozu. Jenže někteří prodejci nás mohou chtít klamat a označovat dovezené plody českým původem. Jak tedy poznáme, že jsou jahody opravdu z České republiky?

Po kvalitních českých jahodách je v sezóně velká poptávka. Pěstitelů je ale u nás bohužel málo, protože je tato práce poměrně riziková a náročná. I proto se k nám dováží větší množství jahod, než by bylo optimální.

„Kvůli dlouhému a nevhodnému skladování a předčasné sklizni mají totiž horší kvalitu i chuť. Navíc někteří prodejci zneužívají velkou poptávku po tomto oblíbeném ovoci a označují dovezené jahody jako české,“ upozorňuje Ing. Martin Ludvík z Ovocnářské unie ČR pro web akademiekvality.cz.

Nicméně přesto máme určitou šanci tento klam prokouknout. Berte v potaz následující:

1. Jak by měly vypadat kvalitní jahody?

Na první pohled jsou tuzemské jahody čerstvé, lesklé, bez otlaků a povadlých kališních lístků. České jahody bývají obvykle menší než jahody dovozové. Vždy jsou prodávány ve vhodném, čistém, pevném a nepoužitém obalu.

2. Rozhodující je i chuť a vůně

Jahody vypěstované v našem klimatu a regionu jsou mnohými spotřebiteli považovány za chutnější, protože jsou ještě v den sklizně u zákazníka. Proto jsou vždy čerstvé a plné jahodové chuti i vůně.

3. Jahody „jednouplodící“ vs. „stáleplodící“

Jahody jsou sezónní ovoce. Sklizeň trvá od konce května do poloviny července. Nejchutnější plody jsou právě v tomto období. Jedná se o tzv. jahody jednouplodící nebo také červnové.

„Sezóna těchto jahod trvá 3 až 8 týdnů v závislosti na počasí, skladbě odrůd a pěstební technologii. Sklizeň v plné konzumní zralosti je zárukou nejlepší chuti, intenzivní vůně a šťavnatých plodů s vysokým obsahem cukru. Takto sklizené jahody se nedají skladovat, musí se zkonzumovat do cca 24 hodin,“ upřesňuje Milan Hanč z Jahodáren Vraňany.

Mimo sezónu se pěstují tzv. stáleplodící, ale ty nedosahují takových chuťových hodnot jako tzv. jednouplodící.

4. Pomůže vám „jahodová mapa“

Pokud chcete mít opravdu jistotu, odkud jahody pocházejí, navštivte webové stránky Ministerstva zemědělství ČR: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/aktualne/samosber-jahod-prehled-po-krajich-1.html. Najdete tam přehledné informace o tom, kde aktuálně probíhají po celé České republice samosběry jahod.

Regionální produkce od místních pěstitelů zaručuje čerstvost a kvalitu. Je tedy možné hledat místní pěstitele, kteří nabízí jahody v několika kvalitách již natrhané nebo samosběr.

„Zákazník by měl sledovat, od koho si jahody kupuje a odkud pocházejí. Prodejce má povinnost u zboží uvádět původ, pěstitele a také odrůdu. V zásadě platí nekupovat je od anonymního prodejce s pouhým označením ‚jahody‘,“ dodává Ing. Ludvík.

Rajčata

Rajčata jsou pro náš organismus velmi prospěšná. Nejdůležitější je jejich červené barvivo zvané lykopen, které působí jako antioxidant. Z vitaminů jsou zde nejvíce zastoupeny vitaminy B, C, E a K a z minerálních látek pak draslík, fosfor, hořčík a vápník. Vysoký je také obsah vlákniny a kyseliny listové. Rajčata jsou velmi vhodná i během různých diet – mají totiž minimální energetickou hodnotu a neobsahují skoro žádné cukry. Z mnoha spotřebitelských průzkumů vyplývá, že Češi mají rajčata čím dál raději. Podle Českého statistického úřadu dosahovala jejich průměrná spotřeba v roce 1992 přibližně 7 kg, v roce 2016 ovšem již 12 kg. Jedná se také o zeleninu, za kterou Češi ročně utratí nejvíce peněz. Poslední dobou jsou velmi oblíbená drobná cherry rajčátka.

1. Rajčata vypěstovaná doma vs. rajčata z pěstírny

Rajčata z domácí zahrádky jsou bezesporu to nejlepší, co můžeme svému zdraví dopřát. Přiznejme si ale, že jsme si zvykli na stav, kdy je zelenina na pultech obchodů celých 12 měsíců. Nicméně rajčata dovezená z velkopěstíren z jižních států Evropy a ze severní Afriky nejsou často příliš chutná a navíc pěstitelé kvůli úspoře nákladů používají většinou pro ochranu rostlin chemii a pesticidy. „Aby rajčata přežila dlouhý transport, je nutné je sklízet nezralá – zelená. Plody následně zčervenají v kamionu a ve skladech, ale chuť a vůně je nenávratně ztracena,“ doplňuje Ing. Radovan Tůma.

Monika Zábojníková z družstva Čerstvě utrženo vysvětluje: „Naproti tomu tuzemská produkce je pod pečlivým dohledem kontrolních institucí ČR, jimiž jsou Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Čeští pěstitelé navíc většinou při pěstování rajčat používají biologickou ochranu rostlin proti škůdcům. Nákupem místních surovin zároveň podpoříme rozvoj ekonomiky v zelinářských regionech ČR.“

„Novinkou u nás je založení odbytové organizace vystupující pod společnou značkou ‚Čerstvě utrženo‘. Ta sdružuje několik nezávislých pěstitelů, kteří věří, že kvalitní zelenina a ovoce domácího původu s co nejlepší chutí, pěstované poctivě, šetrně k přírodě i lidem a bez zbytečné chemie, by

měly být samozřejmostí. V obchodech se první rajčata pod značkou ‚Čerstvě utrženo‘ objeví o Vánocích,“ upozorňuje Monika Zábojníková z družstva Čerstvě utrženo.

2. Na co si dát při nákupu rajčat pozor

V uzavřených baleních sice nikdy nepoznáte, jak budou rajčata chutnat, alespoň k nim však můžete přivonět přes malé otvory v obalu. Na chuti rajčat se nejvíce projevuje stádium zralosti při sběru a odrůda. Obecně platí, že lokální pěstitelé, kteří sbírají až plně zralá rajčata a pěstují nejchutnější odrůdy, se je snaží prodávat pod značkou vlastní farmy. Některé obchodní řetězce ale nechtějí svým zákazníkům identitu farmářů prozradit a nutí pěstitele dodávat rajčata v obalech pod svými privátními značkami. Nicméně i u nás obchodní řetězce pečlivě naslouchají svým zákazníkům a ty nejlepší přebírají trendy ze západní Evropy jako první. Chápou, že už dnes nestačí pouze česká vlajka na obalu, ale že se zákazníci zajímají také o to, kdo a kde rajčata vypěstoval. Zároveň chápou, že pod vlastní značkou si hrdý farmář nedovolí dodat nekvalitní zboží. „Kvalitní rajče vypadá na první pohled svěže a má krásnou červenou barvu. Nemělo by být zvadlé, nahnilé či jinak poškozené. Mnohá dovozová nečerstvá rajčata mají za sebou tisíce kilometrů v uzavřených kamionech, kde během cesty dozrávají, což se projeví nejen na chuti, ale i na zdravotních benefitech. Proto by se měl zákazník zajímat zejména o původ,“ doplňuje Ing. Tůma.

3. Jak rajčata správně skladovat

Nejprve je třeba si upřesnit, že rajčata nejsou určena pro dlouhodobější skladování. Po dozrání vydrží jenom pár dnů. „Ideální teplota pro uchování chuti rajčat by se měla pohybovat lehce nad 10 °C. Určitě proto nedávejte rajčata do ledničky, ztratí tím svou chuť kvůli působení chladného vzduchu. Ten totiž zastavuje proces jejich dozrávání, a tím zabraňuje vzniku charakteristické chuti. Chlad také ničí buněčné membrány rajských jablíček, a tím se jejich dužina stává moučnatou. Rajčata tedy patří do misky nebo do košíku v rohu kuchyně,“ radí Ing. Tůma.

4. Ideální podmínky pro domácí pěstování

Rajčata patří mezi teplomilné plodiny. Při plánování vlastní „zahrádky“ je však nutné dodržet několik základních pravidel. Výběr druhu a odrůdy rajčete by se měl odvíjet od toho, zda se je rozhodnete pěstovat na zahradě, ve skleníku nebo v nádobách na balkoně. „Na balkon se nejlépe hodí rajčata keříčková, která nedosahují takového vzrůstu a nepotřebují oporu pro svůj růst. Pokročilí zahrádkáři pak nedají dopustit na rajčata tyčková, která se pěstují výhradně z předpěstované sadby. Nejlépe se jim povede v půdě vyhřáté alespoň na 10 °C. Ideální období pro předpěstování je měsíc březen,“ upozorňuje Ing. Radovan Tůma ze Zelinářské unie Čech a Moravy. Rajčata milují sluníčko a hodně vody. Jsou velice citlivá na plíseň, proto je nutné zavlažovat přímo ke kořenům, nikoli na list. Nejvhodnější je zavlažování za pomoci kapkovací hadice, tzv. kapkovou závlahou. Kdo si ovšem chce pochutnávat na čerstvých rajčatech po celý rok, může v obchodech zakoupit kvalitní místní produkci, která se pěstuje ve sklenících, jejichž výstavba probíhá za podpory Ministerstva zemědělství České republiky.

Jablka

Jablko je snad nejtypičtějším českým ovocem. Každým rokem se jich u nás sklidí přibližně 230 000 tun. Ročně sníme průměrně kolem 22 kilogramů. Na co si dát ale pozor při jejich nákupu? Jak jablka uchovávat? Jsou lepší tuzemská, nebo zahraniční?

Jablek u nás bylo vždycky hodně, proto mohou být pro někoho docela všední. Ale nepodceňujme je. Mají totiž poměrně málo kalorií a naopak obsahují mnoho cenných výživných látek a vitaminů. Nejbohatším zdrojem těchto látek je slupka, proto bychom měli jíst jablka pokud možno neloupaná.

1. Jak vypěstovat kvalitní a zdravé jablko?

V České republice se jablka pěstují převážně v systému tzv. integrované produkce. Jde o pěstitelský systém šetrný k životnímu prostředí, který zaručuje vysokou kvalitu jablek.

„Preferuje se používání šetrných biologických postupů a metod. Chrání se tak přirozené organismy v sadech a okolí. Ovoce i půda jsou pravidelně kontrolovány rozbory. Český systém integrované produkce s ochrannou známkou SISPO byl dokonce v roce 2011 oceněn nominací společností Business Leaders Forum na evropskou Cenu zdraví a bezpečného životního prostředí v kategorii managementu,“ informuje Ing. Martin Ludvík z Ovocnářské unie pro web akademiekvality.cz.

2. České jablko, nebo jablko ze zahraničí?

Náročnost pěstování stanovená českými normami a metodami, jak již bylo zmíněno výše, vyzdvihuje v mnohých aspektech české ovoce nad dovážené. Jablka jsou totiž pěstována s ohledem na přírodu a také za využití tradičních postupů.

Pan Ing. Ludvík ještě doplňuje: „Výběrem českých jablek přispíváme k rozvoji sadů, které utváří naši krajinu, a podporujeme tak venkovský prostor. Životní prostředí velmi zatěžuje kamionová doprava. Nákupem tuzemských jablek tak nepřímo chráníme životní prostředí.“

3. Jak si vybrat ta nejlepší jablka?

„Jablka vybíráme nejen očima, ale také čichem. Kvalitní zdravá jablka voní, nejsou potlučená, mají pevnou slupku beze skvrn a měkkých míst. V obchodě musí vždy být na obalu uvedena země původu ovoce a dobří obchodníci uvádějí i jméno konkrétního pěstitele,“ zmiňuje Ing. Martin Ludvík z Ovocnářské unie.

Mějte na paměti, že každá odrůda je chuťově nejlepší jen po určité období v roce. Takové období se nazývá konzumní zralost. Měli byste tedy preferovat odrůdy, které jsou v daný moment v optimální zralosti. Tyto informace naleznete na webu Ovocnářské unie: http://ovocnarska-unie.cz/index.php?page=92.

Nebalené (volně ložené) ovoce a zelenina se též v místě prodeje označí informací o zemi původu.

Drobné povrchové vady slupky nejsou výraznou závadou. Jedná se totiž o čerstvý, dalo by se říci „přírodní produkt“, který není nijak posklizňově upravován ani zpracován a je s ním šetrně zacházeno. Každé jablko je originál – i proto se jablka jedné odrůdy mohou od sebe mírně lišit.

4. Jak uchovávat jablka?

„Jablka zůstanou nejdéle zachovaná v plné kvalitě při teplotách mezi 1 až 2 °C a vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Pokud je sami vypěstujete nebo nakoupíte, zůstává ideálním místem pro uskladnění dobře větraný sklep, který je chráněný proti promrznutí. Vlhkost vzduchu můžeme zvýšit nádobami s vodou. Jablka klademe do bedýnek stopkou dolů,“ radí Ing. Ludvík z Ovocnářské unie.

Každý měsíc je třeba provést prohlídku skladovaných plodů, aby se předešlo případnému rozšíření chorob. Jablka skladujeme zásadně odděleně od zeleniny a brambor, aby nenačichla a neztratila svou vůni. Správné podmínky skladování působí i proti ztrátě vitaminů a nutričních látek.

Pokud nemáte sklep, můžete jablka krátkodobě skladovat v lednici, jenom pozor na nízkou vlhkost, která může způsobit jejich vysušování a scvrkávání.

„Skladovat jablka můžeme i na balkoně, ale je dobré je mít třeba v polystyrenové krabici, která je izolačně ochrání před případným mrazem nebo naopak teplým slunečním zářením. Nejlepší ovšem je koupit si jablka čerstvá a skladovat je jen krátkodobě,” doplňuje Ing. Ludvík. Více zajímavých informací i receptů najdete na www.akademiekvality.cz.

Kontakty pro další informace: Hana Králová, McCann Prague PR – hana.pr@mccann.cz, 604 296 272

O značce „Klasa“

Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Spravuje ji Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu pro rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti ji mohou spotřebitelé nalézt na obalech u více než tisíce produktů od přibližně dvou set českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou na stránkách www.eklasa.cz.

O značce „Regionální potravina“

Již osmým rokem uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Projekt má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Spotřebitelé mohou zatím vybírat z více než 400 oceněných produktů. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. Více informací jsou k dispozici na webových stránkách www.regionalnipotravina.cz.

O značce „BIO Produkt ekologického zemědělství“

Zelenobílý grafický znak BIO nazývaný díky proužkům „biozebra“ je doplněný nápisem „Produkt ekologického zemědělství“. V naší zemi slouží jako ochranná známka pro biopotraviny. Aby mohly produkty toto označení získat, musí být prověřeny některými kontrolními organizacemi, které pověřuje Ministerstvo zemědělství. Jedná se sice o český předpis, ovšem tímto znakem nemusí být označeny jenom potraviny s původem v naší zemi. Bio výrobky označují produkty z rostlin a živočichů z ekologických farem, které nebyly ošetřeny zakázanými pesticidy, minerálními dusíkatými hnojivy a zároveň se při jejich pěstování nebo chovu zohledňuje dopad na životní prostředí a potřeby chovaných hospodářských zvířat.

O značce „Ekologická produkce“

„Ekologická produkce“ je na rozdíl od předchozí „biozebry“ značením nadnárodním (ve tvaru zelenobílého lístku) upraveným předpisem Evropské unie. Musí ho mít na svém obale každý produkt, který splňuje v rámci EU požadavky na biopotraviny. Jejich definice je zmíněna v textu výše – u značky „BIO Produkt ekologického zemědělství“. Pro úplnost ještě dodejme, že u biopotravin s původem mimo naši zemi není označení „biozebra“ povinné, i když na obalu být může.

O značce „Chráněné označení (ZTS, CHZO, CHOP)“

Jedná se o značení Evropské unie. Funguje už téměř 25 let. Důvodem vzniku byla mj. i ochrana produktů před jejich paděláním. Týká se to následujících značek:

· Zaručené tradiční speciality (ZTS)

· Chráněné označením původu (CHOP)

· Chráněné zeměpisné označení (CHZO)