V období Vánoc je nejvyšší spotřeba ryb v České republice. Souvisí to i s tím, že konzumace kapřího masa na Štědrý den je jednou z mnoha tradic, které přetrvaly až do dnešních dnů.

V měsíci listopadu finišují výlovy rybníků, které korunují celoroční, spíše však několikaletou práci rybářů a přinášejí konkrétní výsledky jejich snažení. „Napříč celou republikou se letos projeví velké rozdíly, např. na Klatovsku, Blatensku a Strakonicku chyběla voda z významné části a na Jižní Moravě nebyla v podstatě žádná voda v plůdkových rybnících a výtažnicích, takže nejvíce je postižena kategorie mladých ryb (ryby, které mají být na Vánoce 2019 a 2020) a nelze nezmínit, že škody na produkci napáchali také rybozřaví predátoři,“ sděluje Ing. Ladislav Vacek, víceprezident Rybářského sdružení ČR.

„Nejčastěji chovanou rybou u nás zůstává s velkým náskokem kapr, následují ryby býložravé, lososovité, dravé aj. Kapr obecný je hospodářsky nejvýznamnějším druhem ryby v České republice, loni se ho vyprodukovalo přibližně 18 362 tun a letos se očekává podobná výše,“ komentuje Ing. Vacek a dodává: „Jsem přesvědčen o tom, že i přes kritický stav vody a další komplikace, kdo bude letos chtít kapra na štědrovečerní večeři, bude mít možnost si ho zakoupit ať už v klasických kamenných prodejnách nebo u tradičních stánků, které budou řádně označeny.“

Sladkovodní ryby s evropským označením

S rybníky a rybami si spojuje většina lidí jižní Čechy, zatímco jižní Morava vyvolává podvědomě spíše představu vinohradů. Možná vás tedy překvapí, že právě na jižní Moravě poblíž města Znojmo se po staletí chová v rybnících Pohořelický kapr. Jeho kvalitu ovlivňuje především chov v téměř přirozených podmínkách. Živí se hlavně

organismy a rostlinami, které se přirozeně v rybnících vyskytují, nejde tedy o průmyslový odchov. I to byl jeden z důvodů, proč Pohořelický kapr získal v roce 2007 Evropskou ochrannou známku původu.

Někteří lidé se obávají konzumace ryb z důvodu neznalosti prostředí, odkud ryby pocházejí anebo jsou chovány. Třeboňský kapr je však chován v ekologicky čistém prostředí. V Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko rybníky poskytují kaprům kvalitní přirozenou potravu a i obiloviny, kterými jsou kapři přikrmováni, musí projít certifikací. Tyto všechny aspekty se promítají nejen do zdravotní nezávadnosti masa z Třeboňského kapra, ale také kvality a specifické chuti. Třeboňský kapr užívá od roku 2007 jedno z významných ochranných označení Evropské unie, které je určené pro zemědělské a potravinářské výrobky. Tato ochranná značka nese název Chráněné zeměpisné označení.

„Přestože u nás chované sladkovodní ryby ze všech sledovaných potravin obsahují nejméně různých kontaminantů, spotřeba stagnuje a spotřebitelé spíše upřednostňují ryby z dovozu. Doufám, že se trend spotřeby nejen kapřího masa, ale i ostatních tuzemských sladkovodních ryb u nás změní k lepšímu,“ informuje Ing. Vacek.

Rada šéfkuchaře

Na kapřím mase si můžete pochutnat, aniž byste se obávali, že vám uvízne rybí kůstka v krku. Kapra bez kostí si můžete připravit sami ve vaší kuchyni anebo si zakoupit výrobky z kapřího masa bez kostí,“ zmiňuje šéfkuchař Petr Stupka a nabádá: „Kapří maso by se na našem jídelníčku mělo objevovat častěji než jen o Vánocích.“

Více informací na www.oznaceni.eu.