Rostou skoro všude a milují je po celém světě. U nás se ale rajčata začala konzumovat až od 19. století, a navíc byla zpočátku považována za jedovatá. To už je ale dávno zapomenuto. Dnes už víme, že obsahují plno vitaminů, antioxidantů a minerálů. Proto není divu, že jich ročně v průměru spotřebujeme až 12 kg.

Jelikož jsou rajčata tak populární, vyzpovídala Akademie kvality Alici Kouřilovou, vedoucí kanceláře Zelinářské unie Čech a Moravy.

Díky mnohostrannému využití, obsahu hodnotných složek a různorodosti se stala rajčata během 20. století nejrozšířenější zeleninou na světě. Tedy co do množství i plochy pěstování. U nás jsme si nejvíce oblíbili rajčata cherry a koktejlová. „Nesporným benefitem českého zemědělství je fakt, že naši pěstitelé velmi dbají na to, aby používali prostředky na ochranu rostlin jen ve skutečně nutném případě. Velká část členů Zelinářské unie již mnoho let pěstuje zeleninu v tzv. Integrovaném systému pěstování zeleniny (IPZ), který je rozumnou cestou pro udržitelnou produkci zeleniny. Ti, kteří dodržují schválená pravidla a úspěšně projdou každoroční nezávislou kontrolou, získají v daném roce ochrannou značku IPZ,“ vysvětluje Alice Kouřilová.

Rajčata bez chuti – na vině není umělé dozrávání

Chuť rajčat je dána především obsahem a poměrem cukrů, kyselin a aromatických látek, které u tradičních odrůd vznikají intenzivním rozkladem pektinů a hemicelulóz během zrání. Tyto plody rychle měknou a mají rovněž nejlepší chuť. V odrůdách určených pro dlouhodobé skladování a přepravu na větší vzdálenosti je tento proces téměř zablokován. Proto obsahují méně kyselin, cukrů a aromatických látek, ale zase více lehce stravitelné vlákniny. Z toho důvodu je jejich chuť méně výrazná.

„Mezi lidmi často panuje mýtus, že se odrůdy určené pro dlouhodobé skladování a přepravu na dlouhé vzdálenosti sklízejí v zeleném stavu a uměle se nechají dozrávat. To se dělo dříve, kdy ještě neexistovaly tyto skladovatelné odrůdy (LSL),“ pokračuje odbornice. „Pokud se vám někdy stane, že zakoupíte ještě nazelenalá nebo zelená rajčata obsahující solanin, obavy nejsou na místě. Aby se projevil negativní vliv, museli byste totiž zkonzumovat několik desítek kilogramů zelených plodů najednou. V jižních zemích je zelená báze naopak známkou čerstvosti plodů. Tato rajčata můžete např. sterilovat v okurkovém nálevu, protože teplem dochází k rozkladu solaninu na neškodné látky.“

Proč si dát rajče?

Rajčata mají vysokou biologickou hodnotu, která je dána obsahem lehce stravitelné vlákniny, kyseliny L-askorbové (vitamin C), karotenoidů (lykopen, beta karoteny – provitamin A, zeta karoteny) a důležitých minerálů. Nejvíce lykopenu (silný antioxidant) obsahují rajčata červená, beta karotenu oranžová a zeta karotenu žlutá. Další antioxidanty typu flavonoidů se nacházejí v hnědých a černých plodech.

„Rajčata jsou díky nízké energetické hodnotě a minimu cukrů skvělým společníkem také v případě, že držíte nějakou dietu. A z hlediska jejich složení nesmíme zapomenout zmínit přítomnost vitaminů B, C, E a K a minerálů, jako je draslík, fosfor, hořčík a vápník,“ upřesňuje zástupkyně Zelinářské unie Čech a Moravy.

Když nejsou domácí…

Kdo by nechtěl rajčátka z vlastní zahrádky. Ale ne každý má možnost si je vypěstovat, a navíc je jejich sklizeň časově velmi omezená. Nicméně díky velkopěstírnám je možné zakoupit v našich obchodech česká rajčata v téměř jakoukoliv roční dobu.

„Výhodou našich rajčat je skutečnost, že téměř všichni čeští pěstitelé nepoužívají proti škůdcům chemii, ale šetrnou biologickou ochranu. Navíc na celý proces od pěstování až po sklizeň dohlíží několik kontrolních institucí. A pokud preferujeme českou zeleninu, podpoříme tím naše osvědčené farmáře, naši ekonomiku, a navíc nezatěžujeme životní prostředí,“ vysvětluje zástupkyně Zelinářské unie Čech a Moravy.

Jaká rajčata rozhodně nekupovat?

Pokud jste nezašli pro rajčata ke svému oblíbenému farmáři, jak vybrat ta „správná“ v obchodě? Využijte svůj čich a přivoňte si k malým otvorům na obalu. Jestliže nic neucítíte, nečekejte u nich ani výraznou chuť, na niž má vliv především odrůda a stádium zralosti při sběru.

„Každý kelímek nebo vaničku pečlivě zkontrolujte, jestli se v ní nenachází plesnivý kousek. Jakmile bude na dně nějaká voda, raději vraťte balení zase zpátky. Signalizuje to poškozené rajče. Dále sledujte původ rajčat a při výběru také napomohou značky kvality jako Klasa nebo Regionální potravina,“ radí Alice Kouřilová.

Fígle na skladování rajčat

Jakmile si přinesete domů rajčata, v žádném případě je nedávejte do lednice. Projevilo by se to negativně na jejich chuti i konzistenci. Jestliže dostanete kousky, které ještě nejsou úplně dozrálé, nechte je uzrát na světle a sluníčku ideálně minimálně při 20 stupních.

A jak je to s jejich sklízením?

„Možná vás někdy napadlo, jestli má stopka na rajčatech vliv na jejich chuť a trvanlivost. Zaprvé záleží na osobních preferencích. Třeba u nás se sklízí rajčata většinou bez stopky, v Holandsku je to naopak. Druhým faktorem je odrůda. Ty speciální jako cherry, datlová nebo koktejlová se sklízí nejen se stopkou, ale i s celou větvičkou, na níž vyrostla,“ upozorňuje Zelinářská unie Čech a Moravy.

Rajčata i protlak můžete zamrazit

Méně obvyklým způsobem zpracování rajčat je mrazení. Takováto rajčata pak použijte například do vařených jídel během zimy.

„Na to se skvěle hodí nejen zralé a sladké plody, ale i cherry rajčátka, která stačí jen umýt a pokrájet. Větší kusy ovšem spařte horkou vodou a poté je prudce zchlaďte. Oloupejte slupku a pokrájejte je na kousíčky. Pak je dejte do sáčků nebo plastových krabiček vhodných do mrazáku,“ dodává odbornice.

Možná vás napadlo, že si taky můžete rajčata zavařit. Jenže během tohoto procesu ztrácí rajčata konzistenci a také šťávu. Proto se vyplatí je raději zamrazit. Nebo si vyrobte rajčatový protlak, naporcujte do malých sáčků a dejte do mrazáku.