Životní spokojenost je v Česku třetí nejvyšší v Evropě, po Belgii a Nizozemsku. Zároveň pouze tato trojice národů se cítí opravdu dobře. Pro devět z deseti Čechů je přitom zdrojem radosti rodina. O tu lidé sice chtějí pečovat, ale úplně si neuvědomují, kolik sil a peněz je to může stát. Ukázaly to průzkumy NN Životní pojišťovny, z nichž také vyplynulo, jak moc volného času věnujeme práci a rodině a jak málo myslíme na sebe.

Jak blízko jste nejlepšímu možnému životu, který si dokážete představit? To je otázka, okolo které v první polovině minulého století vystavěl americký psycholog Albert Hadley Cantril uznávaný žebříček osobní spokojenosti se životem. Stejnou otázku letos dostalo přes 11 tisíc lidí po celé Evropě v rámci průzkumu NN.

„Zatímco Slováci, Řekové a Maďaři se cítí nejméně spokojení a se životem se podle jejich odpovědí spíše potýkají, Češi žijí ke své spokojenosti a spolu s Belgičany a Holanďany obsadili nejvyšší příčky odpovídající prosperitě,“ vysvětluje výsledky průzkumu Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní pojišťovny. „Ještě šťastnější se v životě cítí čeští důchodci. Jejich spokojenost se podle průzkumu dá srovnat dokonce s vítěznými Holanďany,“ dodává.

Žijeme prací, nebo se ničíme?

Zdraví, rodina a domov jsou pro Čechy nejdůležitější věci v životě. Z průzkumu ale také vyplynulo, že zatímco rodině lidé svůj čas opravdu věnují, u zdraví spíše jen doufají, že si jeho pevnost udrží. Češi totiž i ve svém volnu více pečují o své pracovní záležitosti než o sebe.

„Češi mají svoji práci rádi. Spokojenost se zaměstnáním vyjádřilo 75 % lidí, a dokonce 82 % podnikatelů. Zatímco v roce 2016 jí lidé věnovali 7 % svého volného času, v nejnovějším průzkumu už mluvili o 14 %. Z jedné z posledních příček mezi konzumenty našeho volna se tak práce přesunula na stříbrnou příčku – za čas, který trávíme s partnerem a rodinou,“ říká Michal Korejs.

Přemíra práce si ale vybírá svou daň. To si nakonec uvědomují i ti, kteří mají svou práci rádi; 74 % oslovených přiznalo, že práce má negativní vliv na jejich zdraví. V mezinárodním srovnání se zároveň ukázalo, že zdravá se cítí méně než polovina Čechů, což je nejhorší výsledek z celé Evropy.

„Proč nám práce tolik zasahuje i do osobního volna? Lidé se mnohdy přepracovávají i kvůli obavám z toho, že by jim mohlo zdraví vypovědět službu a oni by neměli dostatečně našetřeno na pravidelné výdaje v průběhu léčby,” vysvětluje Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní pojišťovny.

Rodina základ života

Zatímco péči o sebe Češi nevěnují ani desetinu svého volného času, pro ostatní bychom se roztrhali. Naprostá většina Čechů je připravena se o své nejbližší postarat, a to jak osobně, tak finančně. Dobrou zprávou o Češích přináší i ce-loevropského srovnání, v němž patříme mezi národy nejvíce připravené pečovat o rodinu. Potvrzuje to ostatně i to, že rodině a partnerovi věnujeme nejvíce volného času.

Odhodlání Čechů postarat se o své blízké je sice vysoké, polovina z nich ale přiznává, že na placenou pomoc, bez které není péče o nesoběstačnou osobu mnohdy možná, zatím nemá peníze.

„Více než polovina Čechů je přesvědčena, že se má o nás ve stáří nebo v nemoci postarat stát. Peníze od státu sice pomo-hou, ale na kvalitní péči bohužel nestačí. Hlavní roli stále sehrává rodina. Důležité je proto nepodceňovat riziko neso-běstačnosti a včas si potřebu dlouhodobé péče pojistit. Jen tak si můžete být jisti, že své blízké nezatížíte víc, než unesou,“ říká produktový ředitel NN Životní pojišťovny. „Je možné do něj vstoupit až do věku 70 let, ale vyplatí se ho mít už mno-hem dříve. Protože čím dřív do něj vstoupíte, tím méně budete platit po celou dobu pojištění,“ dodává.

Navzdory starostem, zda nám zdraví dovolí užít si penzi a zda budeme mít někoho, kdo se o nás postará, důchodci v Česku patří podle mezinárodního průzkumu mezi nejspokojenější Evropany vůbec. „Zdá se, že hlavním zdrojem štěstí v Česku je rodina. Myslí si to téměř 90 % dotazovaných. A potvrzují to i činy; rodině věnujeme nejvíce svého času a o své blízké jsme vždycky připraveni se postarat,“ shrnuje Michal Korejs.