Podle nových studií Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové z let 2014 a 2015 může být počet nemocných žloutenkou typu C v české populaci až 173 tisíc. Dosavadní údaje Státního zdravotnického ústavu z roku 2001 přitom udávaly číslo 10krát menší – tedy že v Česku žije zhruba 20 tisíc nakažených.1 Většina z odhadovaného počtu infikovaných ale o svém onemocnění pravděpodobně neví a nikde se neléčí.

Žloutenka typu C totiž často probíhá dlouhou dobu bez příznaků. Je přitom nejzávažnější ze všech typů žloutenky. Pokud není včas léčena, může dojít až k nevratnému poškození jater. Od března bude Čechy vyzývat k preventivnímu vyšetření vzdělávací kampaň „Sbírali jste céčka? Možná je máte ještě dnes".

V roce 2014 bylo ve studii realizované Fakultou vojenského zdravotnictví, která probíhala ve třech městech v ČR - v Brně, Hradci Králové a Českých Budějovicích - testováno celkem 1 872 osob starších 18 let. Její výsledky vykázaly prevalenci 0,37 %, tzn. že v přepočtu na dospělou populaci by se jednalo o přibližně 32 000 osob nakažených žloutenkou typu C. V roce 2015 bylo ve stejných městech testováno 3 000 osob a byla zjištěna prevalence 2 %, tedy okolo 173 000 nakažených.

Podle prof. MUDr. Romana Chlíbka, PhD., který nové výzkumy realizoval, jsou překvapivá data důsledkem toho, že doposud se na onemocnění žloutenkou typu C příliš nemyslelo. Vyšetřování na tento typ žloutenky se neprovádělo např. při laboratorních známkách postižení jater, tzn. při zvýšených hodnotách jaterních testů, což se vysvětlovalo obezitou pacienta, nebo jeho konzumací alkoholu apod.

„Vzhledem k tomu, že žloutenka typu C může probíhat řadu let zcela bezpříznakově, nelze žádnou laboratorní známku změny funkce jater podceňovat. Povědomí lékařů primární péče o tomto onemocnění stále neodpovídá skutečnosti, že se celosvětově očekává nárůst počtu jedinců se závažným jaterním onemocněním způsobeným infekcí virem žloutenky typu C," uvádí prof. Chlíbek.

„Nákaza, k níž došlo v době, kdy se o tomto typu žloutenky ještě nevědělo a neprovádělo se testování dárců krve či orgánů, se teprve nyní s odstupem řady let bezpříznakového průběhu začíná klinicky projevovat. Proto lze očekávat vzestup prevalence této infekce," dodává prof. Chlíbek. Svůj podíl na tom budou mít také drogově závislí, mezi kterými je toto onemocnění časté. Ročně je v ČR zachyceno 800 až 1 000 nových případů onemocnění žloutenkou typu C. V současné době patří tato nemoc mezi nejčastější infekční poškození jater a tvoří až 82 % všech chronických žloutenek. Se zavedením očkování dětí proti virové žloutence typu B došlo k výraznému poklesu výskytu tohoto typu, nicméně u typu C lze očekávat spíše vzestup.

Žloutenka typu C – nenápadná, ale fatální

Žloutenka typu C neboli virová hepatitida C je nejčastějším typem žloutenky u nás. Přenáší se infikovanou krví. Nemoc způsobuje virus HCV, který byl objeven teprve před 27 lety. Proto byla před rokem 1989 častým zdrojem nákazy krevní transfuze. Teprve v roce 1992 bylo zahájeno testování dárců krve a krevních derivátů na přítomnost protilátek proti viru HCV v krvi. Dnes je nejčastějším způsobem přenosu používání nesterilní jehly při nitrožilní aplikaci drog, rizikové může být ale i tetování, piercing či akupunktura, pokud nejsou prováděny sterilními nástroji.

Žloutenka typu C může dlouhodobě probíhat bez příznaků. Její příznaky lze navíc snadno zaměnit s jinými nemocemi. Pokud není léčena, může vést k rozvoji cirhózy a případně až k rakovině jater. Na infekci žloutenkou typu C se obvykle přijde náhodou při jiném zdravotním problému nebo teprve ve chvíli, kdy jsou játra již vážně poškozena a přestávají plnit svou funkci.

Prevence a léčba

Na rozdíl od žloutenky typu A a B proti této neexistuje očkování. „Jedinou prevencí je obezřetné chování a vyhýbání se rizikovým faktorům – tedy nepřijít do styku s infikovanou krví. Ve zdravotnictví již dnes díky přísným hygienickým standardům nákaza téměř nehrozí. Přesto je mezi námi stále hodně nakažených, kteří mohli být infikováni při podání krevní transfuze před rokem 1992, tedy před testováním krve na přítomnost viru HCV," vysvětluje předseda České hepatologické společnosti prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.

Do loňského roku bylo možné léčit žloutenku typu C jen pomocí kombinace interferonu, který se podává nitrožilně, s přímo působícími antivirotiky. Tato léčba je zdlouhavá, s nejistým úspěchem a často je doprovázena nepříjemnými vedlejšími účinky.

„V dnešní době jsme svědky revoluční změny v léčbě hepatitidy C. Nově máme k dispozici moderní, účinnou léčbu, která dokáže nemoc zcela vyléčit. V hepatologii jde o natolik významný krok, jako bylo popsání viru před 27 lety," říká prof. Urbánek a doplňuje: „Jde o léčbu s 95 – 100% účinností, bez použití interferonu, která se podává v podobě tablet a u níž můžeme úplného vyléčení dosáhnout již po 3 – 6 měsících."

Vzpomeňte si, co jste dělali v 80. letech, vyzývá edukační kampaň

Na problematiku nízkého povědomí o žloutence typu C mezi širokou veřejností se od března zaměří vzdělávací kampaň „Sbírali jste céčka? Možná je máte ještě dnes". Jejím cílem je upozornit potenciální nakažené, že pokud se někdy v minulosti mohli dostat do kontaktu s infikovanou krví, dostávali krevní transfúze nebo krevní deriváty při operacích, úrazech, porodech apod., měli by navštívit praktického lékaře a nechat si provést jednoduché krevní testy na přítomnost protilátek proti viru HCV v krvi. Dnešní moderní léčba dosahuje nejvyšší účinnosti, je-li zahájena včas, což znamená odhalit potenciální onemocnění co nejdříve. Kampaň bude podpořena jak digitálně a na sociálních sítích, tak v prostředcích veřejné hromadné dopravy v Praze, Brně, Plzni a Ostravě. Více informací lze najít na www.zloutenkatypuc.cz.

_____________________________