Loňský rok potvrdil trend posledních let, když byl rekordní v počtu umělých oplodnění. Celkem jich proběhlo přes 40 tisíc. Číslo každoročně narůstá nejen díky enormnímu zájmu cizinek o podstoupení lékařského zákroku v Česku, které využívají příznivé legislativy. Hlavním důvodem je ale odkládání těhotenství do pozdějšího věku, ve kterém klesá šance na přirozené oplodnění.

Průměrný věk zájemkyň o umělé oplodnění už přesáhl hranici 36 let. Problémy s přirozeným početím dítěte řeší zhruba každý pátý pár.

Dle statistických údajů se průměrný věk rodiček od počátku století zvýšil o čtyři roky na necelých 31 let. Největší podíl na tomto nárůstu mají ženy ve věku 35 – 39 let, kterých je na porodních sálech téměř čtyřikrát více. A právě ženy blížící se magické hranici čtyřicítky jsou nejčastějšími pacientkami na odděleních center asistované reprodukce. „Kvalita vajíček klesá s přibývajícím věkem ženy, takže kolem věku 40 let je procento vajíček schopných po oplození pokračovat ve vývoji minimální. Kvalita vajíček má řadu složek. U starších žen vznikají častěji defektní embrya, která mají nižší potenciál implantace (uhnízdění) do děložní sliznice,“ vysvětluje MUDr. Jan Lacheta z klinického centra ISCARE.

„Řešením nekvalitních vajíček je jejich dárcovství. Výběr dárkyň probíhá na základě fenotypových (vzhledových) znaků – barva vlasů a očí, výška, váha a event. krevní skupina a Rh faktor. Každá dárkyně absolvuje genetické vyšetření a musí být mladší 35 let,“ dodává Lacheta.

Problémy s početím u žen může způsobit také dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. Hormonální antikoncepce, pokud je nasazena v době, kdy žena či dívka ještě nemá stabilní menstruační cyklus může způsobit následnou neplodnost. Je potřeba, aby tělo a hormonální systém se naučilo fungovat přirozeně a hlavně samovolně. Pokud mu to nebylo dopřáno, může se po vysazení antikoncepce stát, že žena nebude nějakou dobu vůbec menstruovat a produkovat vajíčka, její cyklus nepoběží. „Ideální je v mládí včas s antikoncepcí začít, jako prevence před potratem, ale zároveň je důležité i ve vhodnou chvíli přestat, aby nedošlo k narušení plodnosti,“ doporučuje Daniel Struppl, primář pražského GynCentra.

Dnes se díky asistované reprodukci narodí každé desáté české dítě. Pokud se ale tendence umělých oplodnění bude stále zvyšovat, mohla by být za 15 let až polovina narozených dětí počata uměle. Problém je procentuálně stejný na straně žen jako na straně mužů. Zatímco před 5 lety byla spodní hranice plodnosti 20 milionů živých spermií v 1 ml ejakulátu, teď je hranice posunuta o čtvrtinu, tedy na 15 milionů spermií.

Na kvalitu spermií má nejspíš vliv životní styl. Přestože pracujeme často více než deset hodin denně, nedopřáváme si pravidelný relax. Na nevhodném životním stylu nese svůj díl i kouření, alkohol či nedostatek pohybu. Předejít možným rizikům plodnosti jako je třeba závažné onemocnění nebo úraz pomůže také social frezing neboli zmrazování zdravých pohlavních buněk. Preventivní zmražení spermií a vajíček je ideální ve věku kolem dvaceti let.