Lidé se dožívají stále vyššího věku a ženy vypadají v padesáti letech snad ještě lépe než kdysi ve třiceti. Vzrůstá i průměrný věk prvorodiček a stále častěji ženy zkoušejí otěhotnět po čtyřicítce. To je jeden z hlavních důvodů, proč stále více párů touží po dítěti marně.

Vaječníky totiž obelstít nelze, jak vysvětluje porodník a odborník na umělé oplodnění Jan Lacheta, primář na IVF klinice ISCARE.

Největším problémem u žen není nižší plodnost, ale kvalita vajíček, která se s věkem žen snižuje. Netvoří se totiž nová, jako je tomu v případě spermií u mužů. Ty se obnovují po celý jejich život – můžou být tedy maximálně 72 dnů staré. „Když se však narodí dívka, přijde na svět už s definitivním počtem vajíček. A 41 let staré vajíčko je celou dobu ovlivňováno všemi škodlivinami ze zevního prostředí. Z jídla, ze vzduchu a tak dále. Je zde tedy mnohem vyšší kumulace všech škodlivin, tím pádem dochází k většímu poškození DNA vajíčka,“ vysvětluje Jan Lacheta.

A to je zásadní problém. „Existují ženy, které mají třeba sedm dětí a to osmé i ve 44 letech, ale takové se k nám na kliniku nedostanou. My vidíme ty, které se pro mateřství rozhodnou pozdě a otěhotnět se jim nedaří,“ vysvětluje Lacheta. Pro představu, u třicetileté ženy činí úspěšnost umělého oplodnění po zavedení jednoho embrya kolem 40 procent. U čtyřicetileté je to už ale jen 20 procent. Pokud je ale ženě nad 42 let, není šance na oplodnění nereálná, ale pomalu se blíží nule. Nyní hradí pojišťovna umělé oplodnění ženám do 39 let. Šance na oplodnění je totiž poté už velmi nízká.

Po roce snažení k odborníkovi, zkusit můžete i prevenci

Pokud se dvojice snaží rok o početí dítěte a mají po tuto dobu pravidelný nechráněný styk zhruba třikrát týdně, někde bude problém a je proto vhodné vyhledat odbornou pomoc. Neplodnost nesouvisí jen s věkem – problémů, proč pár nemůže přirozeně počít potomka, může být více. Relativně častým onemocněním bránícím v početí bývá endometrióza. To znamená, že se děložní sliznice vyskytuje někde jinde, než v děložní dutině. Nejčastěji to bývá na vaječníku, kde pak dochází k tvorbě cyst, což má negativní vliv na tvorbu folikulů i ovulaci. Existuje více způsobů léčby, od hormonální až po chirurgickou. Ale i když je vyléčena, i pak se stává, že vaječníky tvoří méně vajíček, která jsou zároveň nižší kvality.

V poslední době se ve světě rozšířil nový trend, tzv. Social freezing, neboli preventivní zmražení zdravých pohlavních buněk (spermií a vajíček). V Česku tento trend propaguje klinické centrum ISCARE. Social freezing je ve světě populární – preventivní zmražení spermií a vajíček podstupuje řada mužů a žen ve věku kolem 20 let. Chtějí získat jistotu početí dítěte i v případě, že v budoucnu budou v důsledku nehody, nemoci nebo životního stylu neplodní. Social Freezing je výraz pro preventivní zamrazování spermií a oocytů, tedy mužských a ženských zárodečných buněk, za účelem jejich pozdějšího využití. Tento proces dává mužům a ženám možnost počít v budoucnu geneticky vlastního potomka. Více informací naleznete na webu www.socialfreezing.cz.

Neplodnost a asistovaná reprodukce v číslech

- Problémy s početím potomka řeší v Česku 20-25 % párů

- Za neplodnost mohou muži ve 40 % případů stejně jako ženy

- Počet provedených umělých oplodnění přesáhl v Česku loni už 40 000

- 3 % z nově narozených dětí jsou z asistované reprodukce