S nadváhou a obezitou se potýkají 2/3 Čechů. To s sebou nese řadu dalších zdravotních problémů. V současné situaci odborníci poukazují na to, že právě tito lidé aktuálně z 80 % plní oddělení jednotek intenzivní péče při hospitalizaci s COVID-19. Alarmující čísla je podle nich třeba zvrátit, proto bychom se měli systematicky a každodenně věnovat pohybu. A to i v lockdownu! Možností, jak se hýbat, nepřibrat a udržet si dobré zdraví, je i nyní mnoho.

„Obezita je problém, který s sebou přinesla moderní doba. Nejvyšší nárůst v České republice byl zaznamenán mezi roky 2000-2008, v dalších letech došlo ke stagnaci dle BMI (index tělesné hmotnosti). Přesto ubývalo času, který jsme trávili pohybem. Nepochybně tedy klesala naše zdatnost. Poslední data z konce roku 2020 však ukazují, že opět došlo v naší populaci k vzestupu hmotnosti, což je třeba jistě přičíst na vrub i opakovaným lockdownům a znemožnění sportování. Nadváhou trpí 38 % Čechů a obezitou dalších 28 %, celkem se tedy s váhou potýká 66 % Čechů,“ uvádí alarmující data obezitolog Martin Matoulek z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Praha.

Odborníci už léta poukazují na to, že obezita často stojí za dalšími zdravotními problémy. A dnes varují i před její spojitostí s onemocněním COVID-19. „Obezita zvyšuje pravděpodobnost jejího těžkého průběhu zhruba o 70 %, tedy obézní pacient má riziko komplikovaného průběhu asi 1,7x vyšší než jedinec s normální hmotností. Nižší váhu a lepší kondici získáme především tím, že se budeme aktivně hýbat. Dobrá kondice snižuje pravděpodobnost komplikací při průběhu onemocnění stejně, jako ji obezita zvyšuje,“ říká Václav Bunc, vědecký pracovník a profesor Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Odborníci tak dlouhodobě poukazují na to, že lidé by průběh nemoci COVID-19 nejspíš zvládli mnohem lépe, kdyby měli lepší kondici a věnovali se pravidelnému, byť i nenáročnému pohybu. „Pravdou ale je, že už před koronavirovou pandemií patřili Češi mezi nejobéznější národy na světě. A na váze rapidně přibírají i celý poslední rok, protože tráví mnohem více času sezením, stres zahánějí nezdravým jídlem a alkoholem, ale hlavně jim markantně ubylo pohybu, který je přitom tou nejlepší prevencí proti řadě nemocí,“ podotýká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness, která prezentuje aktuální alarmující data:

- 2/3 Čechů uvádějí, že se ani před pandemií nevěnovaly žádnému pravidelnému pohybu, a situace se dále zhoršuje.

- Počet denních kroků klesl téměř o 30 %.

- Vzrostl čas strávený sezením na 8,5 hodiny denně.

- 35 % lidí přibralo na váze.

Tělesná zdatnost Čechů klesla o 30 % - stejně stouply náklady na zdravotní péči

„Obezita je celosvětový problém a obézních už je dnes více než lidí trpících hladem. Zásadní problém u obezity přitom není jen příjem energie, jak si mnohdy myslíme, ale její výdej, který neustále klesá a je způsoben tím, že se lidé nehýbou. Tělesná zdatnost populace klesla za posledních 20 let asi o 30 % a zhruba stejně stouply náklady na zdravotní péči,“ upozorňuje Václav Bunc. S dalšími odborníky apeluje na veřejnost, aby do svého života systematicky zařadila každodenní pohyb. Jinak budeme – vzhledem k nárůstu obezity – i po pandemii čelit řadě dalších vážných zdravotních problémů.

Praktický návod, jak se začít jednoduše a hned hýbat:

10 000 kroků denně jako základ: Zcela zásadní je jít každý den ven – do bezpečného prostředí, kde potkáte minimum lidí, a s respirátorem připraveným k nasazení. „Pro redukci hmotnosti přibližně o 2 až 2,5 kg za měsíc je třeba absolvovat denně chůzi v délce trvání 50 až 80 minut nebo 6 až 10 tisíc kroků v závislosti na věku – čím jsme starší, tím méně. Zdatnějším lidem lze několikrát v týdnu doporučit běh nebo jízdu na kole v délce trvání 30 až 45 minut s intenzitou způsobující mírné zpocení. A samozřejmě je dobré redukovat i příjem energie ze stravy – efekt přinese už i 10% snížení,“ radí Václav Bunc.

Hodina pohybu denně venku jako rodinný rituál: Najděte si každodenní pohybovou aktivitu, která vás bude bavit. A pokud máte děti, tak ideálně takovou, která bude bavit i je. Vždyť dostat je dnes od všudypřítomných obrazovek je čím dál těžší. Přitom je více než kdy jindy důležité dodržovat denní rituály, mezi něž by měla patřit i hodina aktivně strávená pohybem na čerstvém vzduchu. „Za uplynulých 12 měsíců přišly české děti přibližně o 90 000 000 hodin tělesné výchovy a řádově více hodin organizovaných tréninků. V tento moment je tedy na rodičích, aby se s dětmi věnovali pohybu, který jim určitě přinese skvělou zpětnou vazbu v podobě zlepšení kondice celé rodiny, a také zlepšení nálady,“ říká profesor Jiří Suchý z UK FTVS, člen Výkonného výboru České kinantropologické společnosti.

Tělocvičnu si vytvořte v obýváku: Pokud máte obavy z vnějšího prostředí a upřednostňujete bezpečí domova, malou tělocvičnu si můžete udělat na zahrádce. A pokud nemáte ani tu, vytvořte si jednoduchou posilovnu doma, klidně v obýváku. On-line lekce možná také pořádá

instruktorka cvičení, jejíž hodiny jste navštěvovali. Skvělou sportovní pomůckou je například židle, s níž se dá dobře cvičit – i v sedě, klidně u dobrého filmu, můžete protáhnout krční páteř, paže... Pomoci může i malá stolička. Tři minuty, kdy na ni budete stoupat jako na schody (s frekvencí výstupů 50 až 60 za minutu), a zapojíte u toho paže a trup, vydají za zhruba 13 až 15 minut svižné chůze.

I 10 minut denně se počítá: Stačí málo, aby bylo lépe. I minimální zvýšení denní fyzické aktivity třeba o 10 minut vede podle nejnovějších průzkumů k poklesu rizika úmrtnosti. A nemusí jít nutně o nic náročného nebo intenzivního, takže s pohybem můžeme začít všichni.

„Nový výzkum naznačuje, že dospělí ve věku nad 40 let, kteří se věnují pohodovým volnočasovým aktivitám – jako je tanec, práce na zahradě nebo třeba právě procházka – jsou na tom zdravotně mnohem lépe než ti, kteří vedou zcela pasivní život. Čím je pohybová aktivita intenzivnější, tím samozřejmě lépe. Věřím, že se k ní budeme moct co nejdříve opět vrátit, a že každodennímu pohybu se začne věnovat každý člověk, kterému záleží na vlastním zdraví. Pokud se tak nestane, budeme – až opadne problém kolem COVID-19, v němž jsme dnes ve výskytu i úmrtnosti téměř nejhorší na světě – čelit jinému nepříznivému prvenství, a to ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění. I tady je totiž právě pohyb prevencí i lékem,“ varuje profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.