Bolest je vždy alarmující příznak. Někdy má jasný původ, který lze identifikovat a správně léčit, jindy zůstává její příčina skrytá. Bolesti různých částí těla mohou mít společného jmenovatele – dehydratace je jedním z nich. Pravidelný příjem tekutin tak tvoří základ prevence řady onemocnění a zároveň bolestí. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou především přírodní minerálky, které doplňují tělu kromě vody i důležité minerální látky.

„Bolest je subjektivní nepříjemný pocit, který většinou souvisí s poškozením některé tkáně a který zprostředkovávají nervové dráhy vedoucí z postižené tkáně do centrálního nervového systému. Dráha bolesti má četná propojení do různých oblastí mozku. Vlastní bolest je až výsledkem analýzy podnětu v mozku, tzn. konečný vjem bolesti nezáleží na charakteru původního podnětu, ale na jeho zpracování mozkem,“ vysvětluje spolupracovník AquaLife Institutu doc. MUDr. Pavel Těšínský, předseda Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP.

Akutní bolest je ta, která vznikne náhle, nečekaně a trvá krátce – řádově sekundy, hodiny až dny. Většinou dobře reaguje na léky proti bolesti. Při nedostačující léčbě se však z malé bolesti může stát téměř nesnesitelná chronická bolest, která nemá na rozdíl od akutní bolesti funkci varovného signálu. Sama se stává nemocí, a její mírnění je vlastním cílem léčby. Bývá spojena s psychickými změnami, poruchami spánku, nechutenstvím a dalšími příznaky, hůře reaguje na léčbu analgetiky.

Dehydratace, jedna z příčin bolesti

„Dehydratace a bolest nejsou vzdálené a nesouvisející pojmy. Pravidelný a vhodný pitný režim významně podporuje všechny životně důležité funkce organismu. Objem tělesných tekutin podmiňuje správný chod celého organismu a jeho změny mají přímý negativní vliv na tělesné orgány. I bolest může být signálem, že tělo trpí nedostatkem tekutin. Ignorování bolesti může vést k rozvoji závažného, i život ohrožujícího stavu,“ varuje doc. Těšínský.

Spolupracovnice AquaLife Institutu Mgr. Ing. Ivana Pražanová, nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice v Praze doplňuje: „Odborné práce uvádějí, že nízký příjem tekutin má negativní vliv například na udržení pozornosti a mentální výkonnost. Dehydratace je u dospělých spojená s nárůstem negativních emocí, depresí, napětím a únavou. Naopak dostatečný příjem tekutin mimo jiné zlepšuje bariérovou funkci kůže a má pozitivní vliv na prevenci bolestivých stavů, jako jsou infekce močových cest, vznik ledvinových kamenů, zácpa nebo bolest hlavy.“

Při dehydrataci dochází ke snížení objemu krevní plazmy se zvýšením její osmolality, tj. zvýšením počtu částic v krvi (iontů, glukózy a močoviny). Zahuštěním plazmy se především zvyšuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice – v důsledku zhoršení cévního zásobení orgánů kyslíkem a odvodu škodlivých metabolitů. Roste také riziko infekcí močových cest, vzniku ledvinových kamenů a poškození ledvin, protože se zpomaluje filtrace krve v ledvinách a rychlost odtoku moče.

Bolest hlavy a migréna

„Mozková tkáň je protkaná hustou cévní sítí, zajišťující zásobování kyslíkem a glukózou. Průtok krve nervovou soustavou je skutečně velký, protože mozek, přestože má kolem 2 % hmotnosti těla, spotřebuje v klidu asi 12–14 % celkové spotřeby kyslíku. Při dehydrataci průtok krve vázne, snižuje se pozornost a výkonnost, často se objevuje bolest hlavy,“ dodává doc. Těšínský.

Mozek sám o sobě nebolí, ale stěny mozkových cév jsou bohatě zásobeny nervovými vlákny, jejichž utlačování může bolet. Při zahuštění krve (zvýšení osmolality) se dráždí nervová zakončení v cévních stěnách a vzniká pocit bolesti, který může vyústit v migrénu. Pokud pulzující cévy poškodí po nějaké době obaly nervových vláken, zase vzniká pocit bolesti. I když dehydratace sama o sobě není jedinou příčinou bolestí hlavy, pacient by měl v první řadě zvýšit příjem tekutin. Pro další informace kontaktujte agenturu Quent, Pavlínu Perlíkovou, tel.: 602 630 003, e-mail: pavlina.perlikova@quent.cz

Bolest pohybového aparátu

„Pohybový aparát zahrnuje přes 200 kostí a více než 600 svalů, které spolu komunikují při každém pohybu. Na jediný krok musí tělo aktivovat přes 200 svalů. A když se na vás mračí dítě, tak v této chvíli poctivě pracuje kolem 43 obličejových svalů. Pro optimální fungování všech součástek pohybového aparátu je neodmyslitelnou součástí dostatečné množství vody v lidském těle,“ říká odborný konzultant AquaLife Institutu v oblasti fyzioterapie Bc. Pavel Kosť z RehaKost.

Svalová bolest postihující kosterní svaly je dalším možným příznakem dehydratace. Nejčastěji se projevuje po intenzivním tělesném výkonu spojeném s nedostatečným hrazením tekutin. Svalová bolest se obvykle objevuje u vytrvalostních sportovců (běh, cyklistika) a je podmíněna jednak nedostatečnou dodávkou kyslíku svalovým buňkám, jednak nedostatečným odplavováním katabolických látek, především kyseliny mléčné.

„Nedostatek tekutin často způsobuje poškození kloubních chrupavek, například při dlouhodobější fyzické pasivitě, kdy dochází k nedostatečné výživě kloubu. Poškození chrupavek vyvolává výraznou bolest kloubu a vede k omezení pohyblivosti. U vytrvalostních sportů způsobuje dehydratace v kombinaci se ztrátou sodíku malátnost, dezorientaci až kolaps, u delší fyzické zátěže je nedostatek vody v těle příčinou poklesu výkonnosti,“ doplňuje Bc. Kosť.

Právě při sportu, kdy dochází k intenzivnímu pocení, ztrácí tělo tak velké množství tekutin a zároveň minerálních látek, že může nastat dehydratace. Stejně tomu je při horečce, průjmu nebo zvracení. Velmi vhodnou volbou v otázce doplnění potřebných tekutin a důležitých minerálních látek (hořčík, vápník, draslík aj.) jsou proto zejména přírodní minerálky.

Bolesti zažívacího ústrojí

Bolesti břicha spojené s průjmem bývají příznakem akutní gastroenteritidy. Příčinou je většinou virová infekce, která se přenáší kromě přímé konzumace kontaminovaného jídla i vzduchem nebo kontaktem. Průjem představuje významnou ztrátu tělesné tekutiny a minerálních látek, což následně vede k dehydrataci. Kromě infekce může být příčinou průjmu i netolerance některých složek potravin, především laktózy.

„V případě zácpy dochází za stavu dehydratace ke zvýšené absorpci tekutiny z tráveniny během průchodu střevem, vzniku tvrdé stolice a snížení jejího výdeje. Dostatečná hydratace je nutná pro zachování střevní motility a měkké konzistence stolice. Pro zdraví střev je významný také uspokojivý příjem vlákniny. Aby však strava bohatá na vlákninu měla požadovaný efekt, je nutný zároveň i příjem tekutin. Ten má pozitivní vliv také na žlučník, protože požití dostatečného množství vody vyvolává kontrakci žlučníku a jeho vyprázdnění (stagnace žluči ve žlučníku by mohla vést ke vzniku žlučníkových kamenů),“ upozorňuje nutriční terapeutka Mgr. Pražanová.

Na dostatečný příjem tekutin by měli myslet nejen pacienti, ale i zdraví lidé. Pacientům hrozí vychýlení z rovnováhy vnitřního prostředí a s tím související důsledky, které mohou vést k bolestivým stavům. Zdraví lidé si dlouhodobě nízkým příjmem vody mohou onemocnění přivodit. Velmi dobrým zdrojem tekutin jsou přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody. Mají původní složení, neobsahují chemické přídatné látky, nedezinfikují se, jsou přírodně čisté. Díky tomu reprezentují biokvalitu v pitném režimu.