Ještě na přelomu osmdesátých a devadesátých let byly největším problémem při otěhotnění neprůchodné vejcovody. Současná generace potenciálních rodičů se však potýká hlavně s funkčními poruchami tvorby a kvalitou spermií a vajíček.

„Reprodukční medicína udělala v posledních dvaceti letech obrovský pokrok. Zatímco v devadesátých letech byla úspěšnost umělého oplodnění u jednoho cyklu 15 až 20 %, dnes se pohybujeme okolo 75 %. Neprůchodné vejcovody řešíme laparoskopicky, máme řadu přístrojů a metod, jak vybrat nejlepší spermii a vajíčko, umíme oplodnit ženu darovaným vajíčkem," konstatuje Prof. MUDr. Zdeněk Malý, CSc., přednosta brněnského institutu reprodukční medicíny Unica, který stál u zrodu prvního dítěte „ze zkumavky" v tehdejším východním bloku v roce 1982.

„Jenže se potýkáme s jinými problémy. U mužů je to trvalý pokles kvality spermií. Tento trend jsme zřetelně zaznamenali u dárců spermií, tedy mužů ve věku 20 až 25 let. V roce 2002 byl jako dárce akceptovatelný každý pátý muž; v roce 2012 již jen každý osmý!"

U žen hraje nejdůležitější roli jejich věk. „Každá žena se rodí s určitou funkční kapacitou vaječníků, která se s rostoucím věkem snižuje. Také kvalita vajíček je ovlivňována věkem ženy, po 35. roce může být pokles velmi zásadní," vysvětluje profesor Zdeněk Malý a dodává, že vědecké studie prokázaly, že již ve 32 letech má žena až 25 % vajíček aneuploidních (geneticky nekvalitních); ve 40 letech je to minimálně polovina. „Velká část našich pacientek by neměla problém s otěhotněním, pokud by se pro dítě rozhodla o deset let dříve, ideálně kolem 25. roku," dodává profesor Malý.

Tzv. tubární faktor (tedy stav, kdy má žena poškozené či nefunkční vejcovody, například z důvodu srůstů po prodělaných zánětech nebo při endometrióze), který byl v osmdesátých letech považován za hlavní příčinu neschopnosti otěhotnět, se vyskytuje stále. Obrovský nárůst ostatních faktorů však jeho poměrné zastoupení výrazně snížil, a tak dnes představuje v podstatě minimální problém.

„Ačkoliv jsou možnosti reprodukční medicíny velké a neustále rostou, nejsou neomezené. Není možné se domnívat, že s nárůstem životní úrovně a moderních technologií automaticky poroste i věková hranice, dokdy je možné bez potíží počít. Biologické hodiny nelze zastavit. Jedinou pojistkou při současném trendu odkládání rodičovství je zmrazení vajíček a spermií v optimálním věku. Každá žena je samozřejmě jiná, některé počnou bez větších problémů i na prahu čtyřicítky, ale spoléhat na to nelze a statistiky hovoří jasně," uzavírá profesor Malý.

foto hotellarimar.at