Téměř 18 % Čechů v době nouzového stavu zvýšilo konzumaci alkoholu. Ukázal to nedávný průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR* (ZP MV ČR), který mapoval chování lidí v karanténních podmínkách. Nadměrná konzumace alkoholu má přitom negativní důsledky pro imunitu, zvyšuje riziko dalších onemocnění a jako prevence proti koronaviru nefunguje. Navíc může vést k alkoholové závislosti.

„Téměř 18 % respondentů v průzkumu uvedlo, že se během nouzového stavu zvýšil jejich příjem alkoholu – více u mužů (18,7 %) než u žen (16,4 %). Při srovnání věkových skupin se konzumace nejvíce zvýšila u lidí od 27 do 35 let (22,2 %) a u mladých ve věku 18–26 let, z nichž potvrdil zvýšený příjem alkoholu každý pátý dotazovaný. Nejukázněnější byla starší generace mezi 54 a 65 lety, u níž byl nárůst konzumace nejmenší (12,7 %),“ shrnuje výsledky Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Zdravotní rizika spojena s nadměrným pitím

Pozitivní vztah Čechů k alkoholu není žádnou novinkou – patříme dlouhodobě k jedněm z největších konzumentů na světě. Průměrný Čech vypije ročně kolem 14 litrů čistého alkoholu. A to není jediné alarmující číslo – za hranicí rizikového pití se u nás pohybuje přes milion lidí, tedy zhruba 15 % dospělé populace. Roční spotřeba alkoholu na osobu, která nemá negativní důsledky na zdraví, by přitom neměla překročit 6 litrů.1

Mírné zvýšení zdravotních rizik s sebou přitom přináší již překročení úrovně každodenní konzumace jednoho piva nebo dvou deci vína. A s každým dalším požitým alkoholickým nápojem nebezpečí již pouze narůstá. „Alkohol přímo souvisí se vznikem až devíti druhů rakovin, cirhózy jater, řídnutí kostí, infarktem nebo alkoholovou demencí. Nadměrná spotřeba přinášející zdravotní rizika přitom vůbec nemusí a většinou není spojená přímo se závislostí – alkohol může významně škodit i když člověk není závislý,“ upozorňuje prof. Michal Miovský z Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Alkohol vs. COVID-19

Mýty o tom, že alkohol ničí koronavirus a pití silného alkoholu zabíjí viry ve vdechovaném vzduchu, jsou zcela nepravdivé. Silný alkohol s koncentrací alespoň 60 % sice funguje dobře jako dezinfekce kůže, avšak nedezinfikuje ústa ani hrdlo. Právě naopak, jeho požívání oslabuje imunitní systém a snižuje schopnost vypořádat se s infekcemi. Zvyšuje rovněž riziko syndromu akutní dechové tísně, což je jedna z nejzávažnějších komplikací nemoci COVID-19.2

Dalším z rizik nadměrného pití alkoholických nápojů je i negativní vliv na myšlení, úsudek a chování – často bývá opomíjeným faktem, že alkohol má výrazný kriminogenní potenciál. Například významně zvyšuje a podporuje agresivní chování a je jednou z nejvýznamnějších příčin domácího násilí. V době, kdy lidé tráví mnohem více času pospolu v izolaci, jsou ve větším stresu a obavách, může vyšší konzumace alkoholu snadno vyústit v agresivní chování vůči partnerům, seniorům či dětem, kteří s touto osobou sdílí společnou domácnost.

Alkohol sice mnoho lidí používá k moderování své nálady a řešení různých nepříjemných psychických obtíží a stavů, ale jeho užívání má obvykle zcela opačný dlouhodobý efekt v podobě zhoršení projevů úzkosti, deprese, či jiných duševních poruch. „Současné období lze naopak vnímat jako příležitosti, jak s pitím skončit. Díky omezenému provozu restaurací a klubů, a tedy i menším možnostem společenských setkání totiž nemusíme čelit obvyklému tlaku okolí. Ten je jedním z největších svodů k nadměrné konzumaci alkoholu a opakovanému selhávání při pokusech přestat pít,“ dodává prof. Michal Miovský.

*Online průzkum pro Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) realizovala agentura IPSOS Instant Research na vzorku 1649 respondentů z ČR ve věkové kategorii od 18–65 let, a to ve dnech 14. až 16. dubna 2020.*

Zdroje: 1. http://szu.cz/tema/podpora-zdravi/alkohol?highlightWords=alkohol 2. http://szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/WHO/08_Alkohol_a_COVID_Co_byste_meli_vedet_long.pdf