Domácnosti, kanceláře, hotelové pokoje, automobily – tam všude se během parných letních dní lidé vystavují působení klimatizace. Kromě příjemného ochlazení s sebou ale nese řadu zdravotních rizik.

Kvůli zvyšujícím se teplotám si horké letní dny bez klimatizace spousta lidí nedovede představit. Klimatizační zařízení se stále častěji instalují nejenom do kancelářských prostor, obchodů a dopravních prostředků, ale i do domácností. V důsledku toho se může rozvíjet celá řada obtíží – únava, sucho v nose a krku, bolest hlavy, ztuhlost krčních svalů, dýchací obtíže a v neposlední řadě také svědění a suchost očí.

Oči trpí při dlouhodobém pobytu v klimatizovaných prostorách zejména u činností, u kterých je zrak namáhán, například u práce na počítači nebo při řízení automobilu. „Mezi nejčastější obtíže patří osychání povrchu oka. Nejnáchylnější bývají lidé, kteří trpí sníženou schopností tvorby slz nebo zhoršenou kvalitou slzného filmu. S těmi se pak lékaři setkávají v očních ambulancích. Pacienti popisují nepříjemné projevy jako pocit písku v očích, pálení, řezání či paradoxně i zvýšené slzení,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik.

Největší riziko spojené s provozem klimatizace představuje výskyt a zvýšená kumulace škodlivých mikroorganismů, které se mohou dostat do těla. Stejně tak mohou zdravotní problémy způsobovat větráky namířené přímo na člověka. Jakýkoli proud vzduchu obecně vysušuje pokožku a způsobuje pálení očí.

Pokud se nepříjemné pocity spojené se suchostí očí neléčí, může dojít ke zhoršení projevů nebo k oslabení přirozené ochrany povrchu oka. Hrozí vyšší riziko infekce a vzniku zánětu rohovky. „Důležité je oči pravidelně hydratovat ještě předtím, než člověk příznaky suchosti očí pocítí. Aplikace umělých slz bez konzervačních látek může nepříjemným projevům předejít nebo očím ulevit. Dobrou zkušenost také máme s produkty obsahujícími kyselinu hyaluronovou, která je velmi dobře snášena a podporuje stabilní slzný film. Zdravotním problémům souvisejícím s klimatizací lze také předcházet vhodným nastavením vlhkosti, intenzity foukání vzduchu do prostoru, nikoli na tělo, a pravidelným větráním klimatizované místnosti,“ doporučila Martina Šajdíková, lékařka oční kliniky Gemini.

Samostatnou kapitolou je používání klimatizace v autě. „Úskalím klimatizace v autě se stává nastavení trysek pro přívod vzduchu. Pokud je nasměřujeme přímo na obličej, možná se budeme v horku cítit lépe, oči nám ale nepoděkují. Hrozí pocit pálení, řezání a svědění očí. Pro oči nejšetrnější je nastavit proud ochlazeného vzduchu směrem nahoru na čelní sklo. V neposlední řadě bychom neměli podceňovat údržbu klimatizace a pravidelnou výměnu filtrů. Ucpané filtry omezují proudění vzduchu a mohou vést k množení bakterií a nežádoucích mikroorganismů,“ řekl Pavel Stodůlka.

Chlad z klimatizace je nebezpečný také kvůli svalovým ztuhnutím. Když se ke staženým trapézovým a jiným šíjovým svalům z chladného prostředí přidá strnulé držení hlavy při práci na počítači nebo za volantem, hrozí, že se člověk ráno probudí s akutní blokádou krku, hrudní páteře nebo žeber. „Syndromy bolestivého ramene, tenisový loket a další nemusí být jen z přetížení, častou příčinou bývá právě nachlazení, zvlášť když klimatizace fouká intenzivně jen z jedné strany. Táhne-li zezadu na odkrytá nebo zpocená záda, odnesou to zase trvale bolestivá bedra. Tomu se často vystavují i lidé v klimatizovaných fitcentrech, kteří se zpotí a pak sedí na lavičce v průvanu. Léčba zablokovaných zad pak může dle závažnosti stavu trvat i několik týdnů,“ upozornila na zkušenosti z ordinace hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

V klimatizovaných prostorech by měl člověk dbát na dostatečné oblečení, mít zakrytá bedra, i když sedí nebo se předklání, a zahalená ramena. „Při práci na počítači by měl sedět vzpřímeně a zápěstí ovládající myš držet v rovině, nikoli ohnuté nahoru nebo dolů. Pokud člověk cítí bolest, měl by každou hodinu strnulé svaly protáhnout. Paže, zápěstí, ramena, prsní a krční svaly uvolnit jednoduchými cviky. Neřešené blokády později končí mnohem závažnějšími a bolestivějšími stavy a negativně ovlivňují i správnou funkci vnitřních orgánů,“ dodala fyzioterapeutka.

Největší a nejčastější chybou je nastavení příliš nízké teploty klimatizace. „Optimální rozdíl mezi teplotou vnitřních prostor a venkovní teplotou je pět stupňů Celsia. Co se týče klimatizace v autech, měla by se zapínat jen na 15 minut a teplota by neměla klesnout pod dvacet jedna stupňů Celsia,“ uzavřel Pavel Stodůlka.