Párování pokrmů s nápoji a zvyklosti zapíjení léků v české populaci sledoval říjnový průzkum1) AquaLife Institutu. K nejoblíbenějším kombinacím jídla a alkoholického nápoje u nás jednoznačně patří pivo a vepřo knedlo zelo. Kolovým nápojem Češi zapíjejí jídlo rychlého občerstvení typu hamburger a hranolky. Dvě třetiny respondentů si podle výsledků další části průzkumu uvědomují důležitost zapíjení léků.

Téměř polovina oslovených vidí červené blikající světlo u alkoholu a pětina by zcela správně nezapila antibiotika mlékem. Třetina respondentů zapije lék tím, co má zrovna po ruce, nejčastěji vodou. Zcela bezpečné je podle odborníků zapíjet léky alespoň 200 ml čisté nebo minerální vody.

Jak vyplývá z průzkumu1), ne všichni si uvědomují, že zapíjení je jedním z hlavních faktorů správného fungování léků. „U všech léků totiž stojíme o to, aby se předvídatelně vstřebaly, tedy aby při opakovaném podání účinkovaly při stejné dávce stejně. Nevhodná tekutina může ovlivnit účinnost a bezpečnost léku,“ vysvětluje doc. MUDr. Jan Piťha, CSc. z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol a z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.

Doc. Piťha upřesňuje: „Mléko snižuje vstřebávání některých antibiotik a umocňuje účinek některých projímadel. Grapefruitový džus může zvýšit účinnost léků proti vysokému krevnímu tlaku nebo na snížení cholesterolu. Nápoje obsahující kofein mohou výrazně zvyšovat účinek léků užívaných při chronických zánětech průdušek a při plicním astmatu. Léky je bezpečné zapíjet alespoň 200 ml tekutin – čistou chladnou vodou nebo minerálkou. Léky proti vysokému krevnímu tlaku je dobré zapíjet minerální vodou s obsahem hořčíku, případně draslíku, protože mohou léčbu vysokého krevního tlaku i srdečního selhání vhodně doplňovat.“

Oproti tomu kombinování jídla a pití je ovlivněno regionem (zahraniční kuchyně), národními zvyky (pivo ke guláši v české kuchyni, ale ne v maďarské) a především pak zvyklostmi z dětství. „V kombinaci s invazivním moderním rychlým stravováním se začaly k jídlu masivně konzumovat slazené perlivé limonády, převážně kolového typu. Konzumace slazených nápojů, zejména v dětském a adolescentním věku, přitom představuje nejen riziko nadváhy, ale i negativní preferenci konzumovaných jídel,“ varuje v návaznosti na výsledky průzkumu nutriční terapeutka Mgr. Tamara Starnovská, předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče.

Mgr. Starnovská doporučuje: „Pijeme dostatek tekutin v průběhu celého dne. Před začátkem jídla vypijeme zhruba 1 dcl vody, během hlavního jídla 400–500 ml vody. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu dospělých i dětí jsou přírodní slabě a středně mineralizované vody, které doplňují tělu důležité minerální látky, aniž by ho zatěžovaly. Při kombinacích jídla s pivem volíme nealkoholické varianty. Tučná jídla nezapíjíme koncentrovaným alkoholem.“

1) Reprezentativní průzkum AquaLife Institutu mapoval zvyky a názory široké veřejnosti týkající se pitného režimu ve vztahu k jídlu (kdy a co pít) a k lékům (čím je zapíjet). Sběr dat probíhal formou online dotazování prostřednictvím panelu respondentů Médea Research v říjnu 2018, zúčastnilo se ho 502 respondentů. Vzorek byl vybrán kombinací náhodného a kvótního výběru a byl převážen tak, aby byl reprezentativní na online populaci ČR z hlediska pohlaví, věkových skupin (18 +), vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.

AquaLife Institute (www.aqualifeinstitute.cz) je organizace, která sdružuje přední odborníky a vědce zabývající se hydratací organizmu, výživou a zdravým životním stylem, ale i vodou jako přírodním zdrojem. Sleduje aktuální problémy a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim a poskytuje informace s cílem zlepšit pitný režim a kvalitu života široké veřejnosti. AquaLife Institute také podporuje vědu a výzkum týkající se pitného režimu a vlivu příjmu tekutin na zdraví.