Přestože má každá země svůj vlastní kalendář, existují natolik významné svátky, které oslavuje celý svět. Každý měsíc jich má hned několik. Některé jsou určené přesně na den, jiné z nich jsou pohyblivé podobně jako Velikonoce. A právě jedním z nich je i Světový den mléka, který se slaví každé čtvrté úterý v květnu.

Ačkoliv se v poslední době můžeme dočíst řadu negativních informací o mléce, např. že zahleňuje, jeho role v našem životě, tedy minimálně v našich zeměpisných šířkách, je nezastupitelná. Potvrdili to v roce 1957 významní světoví lékaři na konferenci ve švýcarském Interlakenu, kteří se shodli na tom, že by mělo mít mléko za své přínosy pro náš organismus svůj vlastní svátek. Letos se tedy jedná již o 59. rok, kdy se slaví Světový den mléka.

„Mléko je jedním z nejbohatších zdrojů vysoce kvalitních bílkovin, které obsahují nenahraditelné aminokyseliny. Je také hlavním zdrojem vápníku pro zdraví našich kostí. Obsahuje všechny základní vitamíny, včetně tolik potřebného vitamínu D,“ potvrzuje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus přínos mléka pro náš organismus.

Díky mléku lepší imunita

Zcela zásadní postavení ve výživě má mléko pro svůj vysoký obsah vitamínu D. Je třeba zdůraznit, že vitamín D se nachází v tukové složce. Je tedy v dostatečné míře přítomen v plnotučném mléce, másle a tučných mléčných výrobcích. 

„Vitamín D je spolu s vápníkem a fosforem obsaženým v mléce nezbytný pro obnovu kostní hmoty, tj. brání osteoporóze. Tato skutečnost je dlouhodobě známá a nezpochybnitelná. Výzkumy posledních let však ukazují na další účinky vitamínu D v regulacích našeho těla. Až překvapivě velká je jeho úloha v řízení imunity,“ pokračuje pan profesor.

Původ mýtů o mléce nejspíše v čínské medicíně 

Mezi laickou veřejností koluje často názor, že je konzumace mléka a mléčných výrobků spojena se zvýšenou produkcí hlenu v horních a dolních cestách dýchacích. Jenže neexistuje žádný výzkum, který by tuto myšlenku alespoň částečně podpořil.

„Klinické studie neprokázaly vztah mezi konzumací mléčných výrobků a změnou ve funkčních parametrech plic. Stejně tak nebyl prokázán vztah mezi příjmem mléčných výrobků a astmatem,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. „Po požití mléka vzniká v ústech a hltanu pouze jemný povlak - ochranný film - který může být člověkem vnímán jako hlen. Jenže povlak je tvořen mléčným tukem. V minulosti se dokonce této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Nejedná se tedy o žádný hlen.“

Odkud se tyto a podobné mýty berou? Na vině může být právě východní filozofie a čínská medicína.

„Důvodem je zřejmě vysoký podíl nesnášenlivosti laktózy u lidí v těchto zemích. Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko. My jsme ale byli odpradávna zvyklí mléko konzumovat, proto jsme většinou laktózo-tolerantní,“ dodává odbornice.

S mlékem je nám lépe

Mějme na mysli, že nemáme důvod mléko zavrhovat, protože pro nás představuje koncentrát zdraví. To samé platí i o mléčných výrobcích. Možná jste netušili, že jsou díky svým vlastnostem mj. nedílnou součástí redukčního jídelníčku. Ale to by byla další velká kapitola. Nenechte se už rozptylovat a připijte si pořádnou sklenicí lahodného mléka. Až do dna.

Chcete-li se o mléce a mléčných výrobcích dozvědět víc nebo se třeba inspirovat zajímavými, ale především chutnými a zdravými recepty, navštivte www.bileplus.eu.