Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je dnes už synonymem nezdravého životního stylu. Způsobuje aterosklerózu a přispívá tedy ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Právě infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a chronická ischemická choroba srdeční jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice – ročně si cévní onemocnění vyberou daň v podobě téměř 50 000 úmrtí. Hladina cholesterolu se však dá významně ovlivnit. Důslednou prevencí a později správnou léčbou.

Cholesterol zastává v našem životě zásadní “dvojroli”. Na jedné straně je pro organismus nezbytný, protože se podílí na tvorbě buněčných membrán a je potřebný pro produkci steroidních hormonů, vitamínu D a dalších důležitých funkcí. Na straně druhé jeho nadměrné množství v krvi (zejména pak „zlého“ LDL cholesterolu) způsobuje kornatění tepen (aterosklerózu), které vede k zužování cév a následným zdravotním komplikacím. K těm nejčastějším patří srdeční infarkt a cévní mozková příhoda.

Méně je lépe než více. U cholesterolu tím spíš

Jak tedy najít správnou hranici mezi tím, kdy cholesterol tělu prospívá a kdy už je ho příliš? „Hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 4,5 až 5,00 mmol/l a LDL cholesterolu do 3,00 mmol/l. Rizikovější skupiny (například osoby s vysokým krevním tlakem, pacienti po infarktu nebo mozkové mrtvici či diabetici) by se měly pohybovat v hodnotách ještě o zhruba 1,00 mmol/l níže. Obecně ale platí, že nižší hladina cholesterolu je lepší než hodnota vyšší. Dokonce i při poklesu hodnoty LDL cholesterolu pod 1,00 mmol/l zůstávají plně zachovány základní funkce organismu (produkce steroidních hormonů či žlučových kyselin),“ uvádí prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu. „Vhodnost nízké hladiny cholesterolu je logická i z pohledu evoluční biologie. Původní lovec mamutů žil s velmi omezeným přístupem k živočišné stravě a tím i s nízkou hladinou cholesterolu. Posledních 50 let si naopak užíváme blahobytu se zvýšeným množstvím (nejen) živočišné stravy, ale naše po předcích zděděné a v minulosti jednoznačně výhodné nastavení metabolismu se nezmění během několika dekád,“ dodává.

Ledacos můžeme ovlivnit sami

Na vznik závažných onemocnění má vliv více faktorů. Patří k nim zejména genetické predispozice, věk, pohlaví, ale také životní styl. Zatímco první tři jsou dané a nic s nimi nezmůžeme, vhodnější životní styl si můžeme nastavit sami. V případě cholesterolu se většinou jedná právě o tuto kategorii. Pokud máme

tedy alespoň určitou moc ovlivnit svůj zdravotní stav, měli bychom toho využít. V první řadě je důležité si hladinu cholesterolu kontrolovat. To je snadno splnitelné při pravidelných preventivních prohlídkách u praktického lékaře, na kterou má každý nárok ze zákona jednou za dva roky. V rámci nich jsou do 40 let věku hladiny cholesterolu kontrolovány jednou za 10 let a poté jednou za 5 let. Bohužel ale většina Čechů preventivní prohlídky zanedbává zcela, chodí na ně pouze 44 % lidí.

Když jídlo léčí

Kromě lékařské péče přispívá ke správné hladině cholesterolu v krvi zdravá životospráva a dostatek pohybu. „Důležitou roli v jídelníčku hrají zejména tuky, které by měly tvořit maximálně 35 % z celkového energetického příjmu, tedy zhruba 70 g denně. Podstatné je jejich složení. Přínosnější jsou tuky s převahou nenasycených mastných kyselin, ty jsou obsaženy v rostlinných tucích a olejích (s výjimkou těch tropických), rybách a ořeších. Omezit bychom měli naopak tuky plné nasycených mastných kyselin. Najdeme je v másle, sádle, uzeninách, tučném mase, tučných mléčných výrobcích a v jemném a trvanlivém pečivu, zejména druhů s polevou či náplní,“ vysvětluje Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka a místopředsedkyně Sekce výživy a nutriční péče, z.s. Je proto dobré zaměřit se nejen na množství přijímaných potravin v průběhu dne, ale především na jejich složení a kvalitu. V neposlední řadě je třeba vědět, jak jednotlivé potraviny zpracovat. „V rámci doporučení je důležité pracovat i s finančními či časovými limity každého pacienta/klienta, ale také s jejich chuťovými preferencemi a ‚kulinární gramotností‘. Mnohdy je třeba konkrétními radami, jak upravit jídelníček, bořit stále ještě častý mýtus, že dietní strava nemůže být chutná a kulinární zážitky se při ní vylučují,“ dodává Věra Boháčová, DiS.

Že zdravé jídlo nemusí být nutně bez chuti, potvrzuje i šéfkuchař Tomáš Kalina: „Při vaření není potřeba používat nadbytečné a škodlivé ingredience. Příroda pro nás stvořila potraviny, které dodávají našemu tělu nejprospěšnější hodnoty a zároveň samy o sobě dobře chutnají. Osobně preferuji při vaření jednoduchost, přirozenou chuť jednotlivých surovin a jídlo maximálně občas zlehka osolím.“

Když prevence nestačí

Existují také stavy, kdy jenom prevence a úprava životního stylu nepomůže. Typickým příkladem je onemocnění familiární hypercholesterolemií (FH), což je dědičné metabolické onemocnění, které způsobuje, že si tělo neumí LDL cholesterol v krvi zpracovat. Projevuje se již v dětském věku, a pokud není odhaleno včas, může ohrozit i velmi mladé lidi kolem dvacátého roku věku infarktem, mrtvicemi a dalšími komplikacemi.

Podle aktuálních epidemiologických zjištění postihuje FH každého 200. až 250. jedince, což ji řadí mezi nejčastější dědičně podmíněné choroby metabolismu. V rodině bývá obvykle postiženo více členů, nemoc se tedy dá odhalit na základě rodinné anamnézy vysokého cholesterolu nebo úmrtí členů rodiny na kardiovaskulární onemocnění v nízkém věku. Právě včasné zjištění a zahájení léčby je směrodatné pro další vývoj. Lze při něm snížit riziko srdečních příhod až na úroveň běžné populace. Léčba pak zahrnuje změnu životosprávy v podobě diety a pravidelného pohybu i léčbu medikamenty. Nejčastěji se používají statiny (např. atorvastatin, simvastatin, rosuvastatin) a ezetimib. „Novou možností jsou pro pacienty tzv. inhibitory PCSK9, ty se podávají ve formě podkožních injekcí jednou za dva týdny nebo jednou za měsíc. Od 1. června tohoto roku je i tato léčba hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Tato forma léčby je novou nadějí pro pacienty, u kterých snižování hladiny cholesterolu nebylo příliš úspěšné. Injekční léčba PCSK9 inhibitory umožňuje hladinu LDL cholesterolu snížit ještě více a je velmi vhodná nejen pro pacienty s FH, ale i další s velmi vysokým rizikem aterosklerózou způsobených onemocnění,“ dodává prof. Michal Vrablík, Ph.D.

Týden FH již potřetí a stále se rozrůstá

Vzhledem k závažnosti vysoké hladiny cholesterolu v krvi a stále nedostatečné prevenci a záchytu rizikových pacientů, proběhl letos již potřetí Týden FH. Akci opět pořádala Diagnóza FH, z.s., pacientský spolek sdružující pacienty s touto nemocí, ve spolupráci s Českou společností pro aterosklerózu (ČSAT). Konala se jako vždy při příležitosti Světového dne FH, který připadá na 24. září. V prvních dvou ročnících bylo vyšetřeno a informováno téměř 1000 osob. Rozdalo se na 2000 vzdělávacích brožur, proběhlo 5 hodin přednášek na téma změny životního stylu a týmy zdravotníků absolvovaly na 60 hodin edukace. Podařilo se detekovat přibližně 10 nových pacientů s FH. Letos proběhlo cca 700 vyšetření u běžné populace. Zapojily se do něj například zaměstnanci firem Tesco, ČEZ, Vodafone, měřilo se i při příležitosti Dne otevřených dveří v Nemocnici Třebíč či na Masarykově univerzitě v Brně. „Tato aktivita pomáhá nejen zvýšit informovanost české populace o tom, co vlastně je cholesterol, v čem je pro organismus důležitý a jak je třeba korigovat jeho hladinu v krvi, ale také každoročně zachytit několik nových případů FH,“ zdůrazňuje prof. Michal Vrablík, Ph.D. Za spolupráci na projektu patří velké poděkování Alphega lékárnám za podporu nákupu laboratorního a zdravotnického materiálu, společnosti Medista za zapůjčení přístrojů na měření cholesterolu a ČSAT, projektu MedPed a Sekci výživy a nutriční péče z.s. za partnerství a odbornou garanci.