Jaký koníček je v Česku nejoblíbenější? Když vynecháme pití piva, pravděpodobně je to chování domácích mazlíčků. Ve své domácnosti má nějaké zvíře 64 % Čechů. Nejčastěji jde o psa (40 %), za kterého v průměru utratíme skoro 16 tisíc ročně. Nebýt piva, mohli bychom se tedy považovat za národ milovníků zvířat. A když se nestaráme o zvířata? Pak svůj volný čas nejčastěji trávíme výlety či turistikou (57 %).

Alespoň prozatím. Na paty totiž turistům šlape sledování televize. Před obrazovku ve svém volnu sedá něco málo přes polovinu Čechů. Stejný počet ale podle Atlasu Čechů alespoň občas otevře knihu.

„I když sociální sítě ukrajují podle průzkumů každému z nás denně víc než dvě hodiny, Češi stále zůstávají národem čtenářů. Patříme ke státům s největší knihovnickou sítí i největší produkcí knih v Evropě,“ komentuje marketingová manažerka Knihobotu Žaneta Kratochvílová.

Organizované koníčky

I když hobby si s sebou nese jistou auru svobody, řadu volnočasových aktivit zaštitují nejrůznější organizace či instituce. Mezi nejstarší patří jednoznačně Sokol, založený Tyršem ještě za Rakouska-Uherska v roce 1862. Jen o rok později pak vznikají první sbory dobrovolných hasičů, kterých je dnes na 350 tisíc a jsou tak nejpočetnější organizací v Česku a najdeme je v podstatě v každé vesnici. Na záda jim ale dýchají rybáři se zhruba 300 tisíci členy – pro představu je to zhruba jako počet obyvatel Ostravy. A neměli bychom opomenout ani skauty, jejichž počet se blíží k 80 tisícům.

Českou raritou jsou také základní umělecké školy. Nikde jinde ve světě nenajdeme tak propracovaný systém hudebního, výtvarného a literárně-dramatického vzdělávání dětí. V cizině zůstává na úrovni kroužků a v případě, že rodiče chtějí dítě podpořit v profesionální dráze, nezbývá jim než zaplatit soukromého učitele. Hrou na hudební nástroj, tancem nebo kreslením tráví čas více než čtvrt milionu českých dětí. A to pouze v rámci ZUŠ, další využívají kroužky při školách či domech dětí a mládeže.

Kniha ke každému koníčku

Rozmanitost koníčků se odráží i v literatuře. Oblíbenou kategorií jsou cestopisy, kterým nyní v Česku kraluje Ladislav Zibura, zájem je i osobní rozvoj a knihy tipu Atomové návyky, Proč spíme nebo Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le. Své místo si drží také kuchařky, kterým aktuálně kraluje Josef Maršálek.

„Ročně u nás vyjde na 13 tisíc knih, sehnat knihu na jakékoliv téma tedy opravdu není žádný problém. I když oborové knihy vycházejí v menších nákladech a nemusí už být na pultech knihkupectví, stačí se porozhlédnout mezi knihami z druhé ruky,“ radí Žaneta Kratochvílová.

Třeba takovou skautskou bibli, Základy junáctví od Antonína Benjamina Svojsíka ve vydání z roku 1991, seženete v knižním secondhandu Knihobot za 500 korun. A když budete mít štěstí, třeba najdete i tu původní, která vyšla v květnu 1912. Měla přes sedm set stran, na dvě stovky vyobrazení a víme, že se prodávala za 10 korun.

Pejskaři tu mohou najít také knihu o moderním pozitivním tréninku Neštěkej na svého psa. Rodiče dětí, které chodí do „zušky“, tu snadno pořídí třeba zpěvník. Nadšence do turistiky pak na Knihobotu může zaujmout Stezka Českem nebo Turistický katechismus od Jiřího Gutha-Jarkovského za krásných 100 Kč.