Prostituce je ne nadarmo nazývána nejstarším řemeslem. Lze ji najít v historii téměř všech rozvinutých kultur. Postoj veřejnosti k ní se však s postupem času měnil. Diskutovaným tématem je i nyní, kdy v České republice zaznamenáváme snahy o legalizaci sexuálních služeb. Událostí posledních měsíců bylo otevření prvního nevěstince se silikonovými pannami Naughty Harbor v Praze.

Jak bylo na prostituci nahlíženo v minulosti? Největším rozvojem prošla zejména v období antického Řecka a Říma, kde byly na prostituci závislé státní rozpočty.

Manželka pro zachování rodu, prostitutka pro uspokojení

V antickém Řecku byla prostituce nejen legální, ale nevěstince byly považovány za kulturní místa, kde jejich návštěvníci diskutovali o různých tématech a vyprávěli si historky z cest. Využít bylo možné služeb klasických prostitutek, které se zaměřovaly hlavně na sexuální uspokojení, ale také společnic, které byly vzdělané a svým zákazníkům mimo jiné recitovaly poezii, hrály na hudební nástroje či se věnovaly výtvarnému umění nebo byly schopné diskutovat o filozofii. Výjimkou nebyli ani pánští společníci, jejichž služby využívali muži i ženy. Mužům bylo v těchto dobách doporučováno, aby se co nejdříve oženili, ale manželky jim měly sloužit především k zachování rodu a za pro své uspokojení tak využívali prostitutky.

Sodomie v antickém Římě

V antickém Římě tomu bylo podobně. Za dob Etrusků sice měli muži a ženy téměř rovnocenné postavení, po vzniku republiky se však společnost postupně stala silně patriarchální. Úkolem ženy tak bylo starat se o domácnost, samozřejmostí byla věrnost, poslušnost a cudnost. I zde tak muži často vyhledávali společnost prostitutek. Všechny prostitutky musely být řádně registrovány a platit daně. Společnost bez problému akceptovala homosexualitu, a tak ani v Římě nebyli výjimkou prostituté mužského pohlaví. Římané si mohli užívat v nejrůznějších zařízeních, zaměřených na rozličné druhy sexuálních preferencí, které lze nazvat jako sodomie.

S příchodem středověku přišla na řadu také křesťanská cudnost. Ta však byla převážně předstíraná a rozhodně to neznamenalo zánik vykřičených domů, spíše naopak. Církvi dokonce z prostituce plynuly výhody v podobě příjmů z pronájmu domů, které byly využívány jako nevěstince. Ve velkém byly k dostání sexuální služby po celé Evropě také v místech, které oficiálně vyhlížely jako lázně. Kromě hygieny v nich bylo možné získat různé druhy uvolnění.

Hrozba jménem syfilis

Středověk byl také dobou vzniku řemeslných cechů. I prostitutky postupem času vytvořily takováto společenství, platily daně a byly chráněny státem, část výnosů byla odváděna církvi. Nejčastějšími návštěvníky byli v té době právě duchovní, kteří nemohli uzavírat manželství, námořníci a vojáci.

Zvrat přišel koncem 15. století, kdy dle mnohých domněnek Kolumbovi námořníci přinesli do Evropy syfilis, který se vzhledem k velkému množství nevěstinců začal rychle šířit. V mnoha částech Evropy tak byly prosazovány regulace prostituce, aby se šíření nákazy co nejvíce zabránilo. I když hlavní ránu Evropě nakonec zasadila pandemie moru, syfilis jí byl těsně v patách.

Opět na výsluní byla prostituce v 19. století, kdy si ji oblíbila zbohatlá kapitalistická vrstva. Prostitutky byly nabízeny v nevěstincích za pevné ceny a návštěvníci si z nich mohli vybírat. Během světových válek pak vznikly pojízdné nevěstince, které měli k dispozici vojáci.

V druhé polovině 20. století se prostituce dostala spíše do šedé zóny. V některých státech je již legalizována a akceptována, jinde na světě zase těžce potírána. Každopádně se jedná o fenomén, který zde vždy byl, je a ještě dlouho bude a to v čím dál různorodějších podobách.

Novinky ve světě prostituce

Událostí, která u nás způsobila v posledních měsících senzaci, bylo otevření pražského nevěstince, jehož „zaměstnankyně“ jsou tak trochu netradiční. Nejedná se totiž o živé osoby, ale silikonové panny, které si zákazník může pronajmout a využít je pro naplnění svých sexuálních fantazií. „Panny jsou vytvořeny tak, aby vypadaly jako skutečné ženy, jejich tělo je z vysoce kvalitního silikonu, který je příjemný na dotek. Klademe vysoký důraz na hygienu, po použití panny důkladně čistíme a udržujeme. Materiál, ze kterého jsou vytvořeny, je antibakteriální, takže není třeba se obávat žádných nemocí,“ vysvětluje Ronald Eller z Naughty Harbor, prvního nevěstince se silikonovými pannami v Česku. Toto zařízení je útočištěm například těm, kteří si chtějí užít mimo partnerský vztah, ale přitom se vyhnout klasické nevěře.

Do budoucna se očekává rozšíření podobných podniků, které by brzy měly nabízet nejen silikonové společnice, ale také společníky. Pannu je možné si rovněž nechat vytvořit na míru podle vlastní preferencí. Realitou začíná být také sex se stále propracovanějšími roboty.