Každý z nás prožívá bolest jinak, nicméně v každém případě jde o nepříjemný stav. Intenzitu vnímání bolesti mohou ovlivňovat fyziologické, psychické i sociální aspekty. K léčbě je nutné přistupovat zodpovědně a vždy je potřeba rozlišovat, o jaký druh bolesti jde. S akutní bolestí, jejíž příčina je nám známa, si můžeme snadno poradit sami pomocí volně prodejných léků, ovšem i při samoléčbě je důležité dbát na jejich bezpečné užívání.

Nejvíce nás trápí záda, hlava a zuby

Velmi častým druhem bolesti, který pacienta přiměje k návštěvě lékárny, je bolest hlavy. Mezi nejčastější patří migréna a tenzní bolesti hlavy. Migrénou trpí až 18 % žen a 6 % mužů, tenzními bolestmi hlavy dokonce až 88 % žen a 69 % mužů. 60 až 90 % lidí moderní civilizace sužují bolesti zad vycházející z páteře. Ty jsou způsobené především sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu. Rovněž s bolestí zubů se během svého života setká téměř každý. Bolest zubů může být v některých případech velmi intenzivní. V oblasti hlavy je totiž přítomna spousta volných nervových zakončení, proto i každá bolest v obličeji je vnímána silněji než v jiných částech těla.

Akutní versus chronická

Není bolest jako bolest. „Běžné krátkodobé bolesti pohybového aparátu, které si můžeme přivodit během sportu či po námaze, se nazývají akutní. Tyto bolesti se považují za symptom onemocnění či úrazu, nebo souvisí s neduhy stáří. V případě, že se jedná o známou bolest, s její léčbou si obvykle poradíme sami pomocí volně dostupných analgetik. Progresí onemocnění, neadekvátní nebo pozdní léčbou nebo rozvojem onemocnění může bolest přecházet do chronicity,“ říká MUDr. Marek Hakl, primář Kliniky algeziologie a preventivní péče Medicinecare v Brně. Chronická bolest je již považována za samostatné onemocnění, má významné bio-psycho-sociální důsledky a je nutné ji řešit ve všech případech, ve spolupráci s lékařem.

Samoléčba moderní formou

Staří Číňané léčili bolest pomocí rybích kostí, jimiž stimulovali určitá místa na těle. Řekové zase používali elektroléčbu díky elektrickému úhoři Scriborinus longum. Historicky se k léčbě bolesti používaly rovněž rostlinné výtažky (např. maková šťáva) či alkoholické nápoje. Dnes na trhu existují modernější léky a lékové formy – kapsle, čípky, náplasti či klasické tablety, které jsou mnohem účinnější a ulevují od široké škály bolestí, např. bolesti hlavy, migrény, bolesti zubů, bolesti zad, menstruační bolesti, bolesti svalů a kloubů provázející chřipková onemocnění.

Od bolesti pomáhá ibuprofen

Úlevu od bolesti poskytuje například léčivá látka ibuprofen, která zabraňuje tvorbě tzv. prostaglandinů, látek odpovědných za vznik bolesti a zánětu. Obecně se ibuprofen řadí mezi nejčastěji užívaná nesteroidní antirevmatika (NSA), po kterých lidé sahají právě při samoléčbě nejrůznějších bolestí. Obsahuje ho například růžový Ibalgin 400, jehož výhodou je, že se po podání rychle vstřebává do krevního oběhu a pomáhá dobře od bolesti. Je vhodný pro dospělé i dospívající od 12 let.

Dodržujte dávkování

Volně prodejné léky s obsahem ibuprofenu mají příznivý bezpečnostní profil, nicméně je vždy důležité číst příbalový leták a řídit se všemi jeho pokyny. Neznalost pacienta totiž může například vést k dlouhodobé nadměrné spotřebě, následkem čehož mohou vznikat různé zdravotní komplikace.

Pro dospělé a dospívající od 12 let je nejvyšší doporučená denní dávka ibuprofenu stanovena na 1 200 mg, ta by se bez doporučení lékaře rozhodně neměla překračovat. Pokud si nejste jisti přesnou dávkou, poraďte se raději s lékárníkem či přímo se svým lékařem. Na něj se neprodleně obraťte i v případě, že bolesti po 5 dnech u dospělých a 3 dnech u dospívajících neodezní nebo se zhorší příznaky onemocnění.