Po výstavě motýlů, která se v trojské botanické zahradě koná každý rok, se podařilo uchovat vajíčka motýla Attacus atlas. Ten se pyšní největší plochou křídel na světě. Až projdou motýli tohoto druhu všemi fázemi vývoje, vypustí se najednou v tropické Fata Morganě.

„První vajíčka Attacus atlas jsme sesbírali na konci dubna, z těch jsou již housenky. Máme jich už okolo 150 a neustále rostou. Přispívá k tomu i jejich apetit. Žerou ptačí zob, šeřík nebo vrbu. Denně spořádají listí z náruče větví. První housenka upředla kokon v polovině června a podle mého odhadu se ostatní zakuklí do konce týdne," říká Eva Smržová, odborná náměstkyně trojské botanické zahrady.

Než se mohou návštěvníci potěšit z pohledu na motýly Attacus atlas, uběhne více než půl roku. To je doba vývoje, než se z vajíčka stane motýl. „Motýl naklade vajíčka, ze kterých se během pěti až sedmi dnů stanou housenky. Ty pak permanentně žerou a rostou zhruba 60 dní. Po této době přichází na řadu předení kokonu, které zabere každé housence okolo osmi hodin. Housenka při tvorbě kokonu vlastně přede hedvábí. Ze začátku je kokon celý bílý, po zhruba třech dnech zhnědne a v té době není dobré s ním příliš hýbat. Za další týden se v něm housenka přemění v kuklu. Za jak dlouho se z kukly vylíhne motýl, záleží na teplotě, ale myslím, že tak za měsíc bychom se mohli dočkat radostné události. Návštěvníci ale mohou ve vitríně stále vidět housenky, protože máme dvě snůšky," popisuje vývoj motýla Smržová.

Budou Attacus atlas ve skleníku Fata Morgana na stálo?

Sběr vajíček a následná péče o housenky motýla Attacus atlas je náročná. V zimě bude problém i s krmením. Navíc se uvádí, že po třetí generaci chovu už motýli degenerují. „Nevím, zda se nám podaří odchovat více generací. Jsem ale mile překvapená, že ze 150 housenek umřelo jen deset, což je úspěch," říká Smržová.