Každý by měl mít doma alespoň jeden kvalitní obraz. Obrazy obecně vytvářejí v místnostech klid a harmonii, pokoje se zdají být útulnější a navíc obraz může sloužit jako dobré téma ke konverzaci, když nastane trapná chvilka ticha.

A kde se nechat lépe inspirovat, než na vernisáži? Talentovaná a navíc překrásná malířka Dagmar Jihlavcová vystavovala své převážně abstraktní obrazy v Krumlovském mlýně a sklidila opět velký úspěch. Možná i proto, že ona sama je uměleckým dílem.

Účast na vernisáži hned na začátku okomentovala herečka Míša Sejnová: „Vždy jsem si říkala, že bych měla chodit více na výstavy a díky seznámení s Dagmar se mi naskytla krásná příležitost.“

Jelikož se malířka rozhodla tisknout své obrazy na látky a šít z nich oděvy a v budoucnu by si chtěla založit i vlastní značku, představila na vernisáži také své modely. Jeden z nich oblékla i Míša Sejnová a padl jí jako ulitý. „Jsem z tohoto nápadu nadšená. Mám sice svou oblíbenou značku oblečení, ale když někde na akci potkám ženu třeba se stejnými kalhotami, nejsem dvakrát nadšená. Takhle vím, že od Dáši mám originál a nikoho v ničem podobném nepotkám. A to se mi líbí,“ nadšeně komentovala nápad své kamarádky, kterou jako tvořitelku abstraktního umění velice uznává, jelikož sama prý malovat vůbec neumí:

„Já bych se malovat radši ani nepokoušela, dopadlo by to příšerně. Budu se držet toho, co umím a nebudu se míchat do něčeho, co mi opravdu vůbec nejde,“ dodala a vrátila se zpět k diskuzi o obrazech k ostatním hostům.

„I když jsem dnes pracoval pro svou dobrou známou, bylo to pro mě chvílemi velmi těžké. O Dáše vím, že občas maluje své obrazy úplně nahá ajednu chvíli jsem si to začal představovat a bál jsem se, abych se nezakoktal,“ žertoval a současně skládal poctu své nadané kamarádce.

Aby byl člověk v dnešní době úspěšný, musí se od ostatních lišit, musí být originální a to Dagmar Jihlavcová bez pochyby je. O její díla je zájem a právě proto pořádala již svou třetí vernisáž, na které vystavovala obrazy z let 2011-2014. Její díla jsou velmi osobitá, barevně provokativní, ale i smířlivá, ve většině případů se jedná o geometrickou abstrakci.

„Malovat jsem se naučila sama, intuitivně, bez jakékoliv výuky. Mé obrazy, to je část mého já, mé nálady, pocity a přání. Když se do toho hodně opřu, jsem schopna namalovat obraz za dva dny…pokud bych tedy malovala každý den alespoň deset hodin,“ přiznala krásná malířka, která již namalovala téměř 60 obrazů a pokračovala: „když “TO“ cítím, musím to dát okamžitě na plátno, abych to nezapomněla.“

Dagmar se na následné afterparty svěřila, že svá díla maluje sama, za doprovodu oblíbené hudby, jen v tričku, které si také pomalovala. Je to prý taková její uniforma. Možná, že právě tady se zrodil nápad tisknout svá díla na textil.

Dagmar Jihlavcovou si možná pamatujete spíš jako modelku, což ona sama přiznává a bere to tak, že tato práce byla jedna etapa jejího života. „Jako malířka se cítím hodně silná a vidím v tom svoji kariéru a budoucnost. Zkrátka když něco uvnitř sebe cítíte a ta myšlenka je natolik silná, člověk by se toho měl držet. Je to přece jeho nejsilnější "Já" a o tom to je, a má to pak sílu,“ vysvětluje své nadšení a další směřování.

 Foto: archiv Dagmar Jihlavcové