Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou je třeba vyřešit při uzavírání kupní smlouvy, je způsob úhrady kupní ceny. Situace je komplikovanější a obezřetnost je určitě na místě. Kupující by měl vydat peníze až ve chvíli, kdy má jistotu, že získá nemovitost.

Prodávající by naopak neměl nemovitost vlastnicky převádět, dokud nebude mít jistotu, že získá svoje peníze. Řešením této situace je bezpečná úschova u třetí strany, doporučuje David Novotný z nezávislé realitní společnosti.

Bezpečnost finančního toku je jednou z priorit, když se obchoduje s nemovitostmi.

Jde o totiž o velký objem peněz, který mnohdy představuje celoživotní jmění. Potenciální nebezpečí pro kupující či prodávající číhá od okamžiku podpisu kupní smlouvy a složení kupní ceny až do převodu vlastnického práva na katastrálním úřadě. Právě tuto dobu je třeba zabezpečit tak, aby byly obě strany pojištěny před případnými riziky a o své peníze nepřišly.

„Jak nepřijít o své peníze, to je otázka, kterou si lidé často kladou v případě, že poprvé v životě prodávají či kupují nemovitost. K převodu na nového majitele totiž dochází až na základě tzv. vkladu do katastru nemovitostí. To znamená, že vlastnické právo se automaticky nezakládá podpisem kupní smlouvy anebo fyzickým předáním nemovitosti do rukou nového majitele. Stane se tak na základě vkladového řízení – je nejdříve potřeba podat návrh na vklad společně s kupní smlouvu příslušnému katastrálnímu úřadu. Po třech až čtyřech týdnech se teprve uskuteční vklad vlastnického práva ve prospěch kupujícího,“ vysvětluje David Novotný.

Bezpečná úschova u třetí strany

Že je riskantní vyplácet peníze rovnou na účet prodávajícího, je v dnešní době doporučení rozšířené i mezi laiky. Naprostým standardem je úschova peněz u vybraného subjektu – toto praktikují všechny seriózní realitní kanceláře a prodávající na to bez problému přistupují. Schovatelem může být notář, advokát, banka anebo realitní kancelář.

Výběr vhodného schovatele podmiňuje mnoho faktorů, mezi které patří cena úschovy, míra zabezpečení uložených peněz, potenciální riziko zpronevěry a dohoda obou stran. Co se týče ceny, nejlevněji to vychází u realitních kanceláří, kdy je to často v rámci servisu zdarma, řádově několik tisíc zaplatíte u advokáta, o něco dražší bude banka a notář.

„Je dobré si uvědomit, že bezpečnost obou stran, prodávajícího i kupujícího, je závislá na bezpečnosti a důvěryhodnosti vybraného schovatele. Dobré reference a zkušenosti s vybraným subjektem vás mohou spolehlivě ochránit před zpronevěrou, ať si vyberete advokáta, notáře či realitní kancelář.

Úschova u velké realitní kanceláře s dlouholetou působností na trhu může být bezpečnější než třeba u neznámého advokáta. Vyplacení peněz by také nemělo být závislé na rozhodnutí jediného člověka, což je například rizikové u advokátů či notářů,“ radí Novotný.