Za 80 let se u nás vystřídalo 10 prezidentů i několik režimů. Měnily se ale i trendy a chutě. Jak, na to nám odpověděl Ing. Pavel Pastorek generální ředitel Templářských sklepů Čejkovice, které letos slaví právě 80. výročí své novodobé historie.

Templářské sklepy vznikly v roce 1936. Za tu dobu se ve společnosti vystřídala řada ideologií, mělo dění v politice a ve společnosti vliv také na vinařství?

Ano, často. Za komunismu bylo vše podřízeno ideologii, tomu, co dělnická třída potřebuje. Dovážely se vlaky stolních vín především z Bulharska, Rumunska a také z Maďarska a toto víno se často míchalo se suchými víny z domácí produkce, tedy výhradně víny z velkých vinařských závodů – Velké Pavlovice, Mikulov, Ostrava, Praha, Chomutov. Poslední tři závody se zpracováním hroznů prakticky nezabývaly – pouze dělaly kupáže a konečné úpravy vína, především doslazení.

Takže výsledkem byly mnoha lidem dosud známé směsky: Jihomoravské bílé, Mikulovská romance, Hodonínské slunce, Pražský výběr, Ostravský kahan a podobné „dobroty"... Tuzemská úroda, hrozny z tehdejších JZD a státních statků, byla výhradně zpracovávána ve zmíněných velkých závodech, některá JZD měla privilegia vyrábět něco málo vína doma a toto víno prodávat ve svých vinárnách, většinou v Praze a některých dalších velkých městech.

Jak se měnily technologie?

Pokroku se zabránit nedá, takže i v době socialismu byly naše závody vybaveny relativně moderní technologií, bohužel – důraz byl tehdy kladen na kvantitu a ne na kvalitu. Největší skok nastal v polovině devadesátých let, kdy se vinařské firmy, většinou ty nově vzniklé, začaly vybavovat moderní technologií ze zahraničí, takže podmínky pro zpracování hroznů a výrobu vína se staly srovnatelnými, což se projevuje ve výborné kvalitě moravských vín, především bílých a v poslední době i růžových.

Jak se technologie vyvíjely v Templářských sklepích?

Naše vinařské družstvo provedlo v minulých dvaceti letech razantní obnovu techniky a technologie jak zpracování hroznů, tak i výroby vína, a to včetně výměny plnící linky, kdy při lahvování je využíván i dusík jako inertní plyn z důvodu zachování kvality vína v lahvi. Celková výše investic dosáhla více než jednoho sta milionů korun, takže můžeme směle říci, že současné technologické vybavení naší společnosti plně odpovídá všem požadavkům na moderní a maximálně hygienickou výrobu vína. Současně využíváme ke zrání některých partií vín prostředí historických templářských sklepů s tradiční sudovinou, doplněnou novými barikovými sudy z dílny francouzských bednářů.

Jak se za tu dobu změnila klientela?

V průběhu socialismu bylo pevné plánování a tomu odpovídaly i odběry, tj. dodávky vína, vše bylo expedováno do prodejen Jednoty a Pramene. V porevolučních devadesátých letech vznikaly privátní velkoobchody a velko-řetězce. Do těch se také přesunulo dodávání vín. V současné době jsou dodávána vína přibližně z poloviny do zahraničních řetězců. Zbylých padesát procent je rozděleno mezi tuzemské velkoobchody, privátní gastronomická zařízení - jako jsou hotely, restaurace a kavárny - vinotéky a drobné odběratele.

Jaká vína Templářských sklepů byla v 80 letech historie nejúspěšnější?

Ocenění byla celá řada. Například na světové výstavě v Lublani a Tbilisi v roce 1965 získal Neuburg z čejkovického provozu vinařských závodů dvě stříbrné medaile. Z novějších ocenění získaly vavříny, a to hned jeden zlatý a jeden stříbrný, vloni na další prestižní mezinárodní soutěži vín Mondial des Pinosts ve švýcarském Sierre vína Rulandské šedé 2013 a Rulandské bílé 2013. A i letos se vína družstevníků z Čejkovic dostala mezi sto nejlepších moravských a českých vín. Do Salonu vín pro rok 2016 se Templářské sklepy dostaly s víny Chardonnay 2013 a Hibernal 2014, která získala dvě zlaté medaile.