To, že je sv. Václav patron českého národa, víme snad všichni. Možná ale někoho překvapí, že drží svou ochrannou ruku také nad pivovarnictvím. Co si z toho můžeme odvodit? Že i svatí mají rádi pivo. Musíme si ale uvědomit, že pivo dříve bylo úplně jiné. Pojďme si o něm říct pár zajímavostí.

Kde si myslíte, že má pivo své kořeny? Dlouho se předpokládalo, že v Egyptě, kde ho popíjeli faraoni a také se jím léčilo. Nicméně se ukázalo, že Egypťané se inspirovali Sumery, tedy starověkou Mezopotámií. Pivo znali dokonce už jejich předchůdci, důkazy o vaření piva jsou staré 13 000 let a byly nalezeny v Izraeli. Tehdy a ještě další staletí byl součástí výroby oblíbeného moku také chleba, který se nadrobil do vody a smíchal se s obilným sladem a poté vše mohlo začít kvasit. Protože tehdy neznali chmel a potřebovali dosáhnout hořkosti nápoje, přidávali do směsi ještě nějakou nahořklou bylinu nebo slad pražený v popelu.

Nápoje, kdy kvašením vzniká alkohol, se pijí snad déle, než se lidstvo vyvinulo ze zvířat. To dokazuje přítomnost enzymu rozkládající alkohol, který se vyvíjel desítky tisíc let. Počátky pivovarnictví známe také z Indie, Číny, Palestiny, Jižní Ameriky, starověkého Řecka i Říma a také z Ibérie (dnešního Portugalska a Španělska). Známý řecký lékař Hippokrates dokonce doporučoval pivo proti horečce a nespavosti, ovšem ne na dennodenní popíjení. Určitě tušíte, že mezi další národy, které měly tento nápoj v oblibě, patří Slovani, Germáni, Galové i Kelti. Dříve se pivo vyrábělo ze špaldy, ječmene, pšenice, kukuřice, rýže a také z datlí, máku, prosa, čočky i výhonků z bambusu.

Začátkem 9. století našeho letopočtu bylo uvedeno karolínským opatem, že se pivo poprvé vařilo z chmele. Od 13. století na území dnešní ČR panovník začal udělovat městům tzv. právo várečné umožňující vyrábět pivo. Kde se tedy u nás oficiálně nejdéle vaří pivo? Ve Svitavách, v Žatci, Českých Budějovicích, ve Znojmě a v Plzni. Od začátku 14. století také v Praze. Je třeba podotknout, že už ve středověku měla naše piva velmi dobrou pověst.

Vraťme se ovšem k našemu českému knížeti Václavovi. O prvním svatořečeném českého původu bylo známo, že měl slabost pro pivo. Proto se nemohl stát patronem našeho nejoblíbenějšího nápoje a pivovarnictví nikdo jiný než právě on. Do patronské „funkce“ ho dokonce jmenoval samotný Karel IV. již v polovině 14. století. Tou dobou už byl ovšem sv. Václav považován za patrona sladovníků a Karel IV. k němu měl velký respekt.