Stoletou historii četnictva na našem území, četnické osudy i zajímavé kriminální případy. To vše nabídne 8. září přednáška a 28. října komentovaná prohlídka v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře. Obě akce jsou součástí výstavy Kutná Hora četnická, která je až do 30. října k vidění v Tylově domě.

Přednášku i prohlídku povede četnický znalec Michal Dlouhý - kutnohorský rodák, spisovatel a spoluautor předloh ke známým seriálům Četnické humoresky a Zločiny Velké Prahy. „Na poznávání historie je zajímavé to, že nikdy nekončí,“ říká Michal Dlouhý, který se dějinám četníků věnuje už víc než třicet let. Vstup na přednášku 8. září i vstupné na komentovanou prohlídku 28. října, který je vedle státního svátku i Dnem Středočeského kraje, je zdarma.

Vedle dobových fotografií a výstřižků z novin ukazuje výstava i předměty, které se vážou přímo k četnické službě: zbraně, uniformy a jejich součásti. „Zajímavým a silným momentem je pro mě připomenutí událostí spjatých s atentátem na Heydricha. Přímo na místní četnické stanici tehdy spáchal sebevraždu Bohuslav Kouba, velitel paravýsadku Bioscop. Statečnému výsadkáři hrozilo, že ho zatkne gestapo,“ říká nová ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře Lenka Mazačová. A připomíná, že na Hrádku, kde dnes muzeum stříbra sídlí, působila od počátku 30. let minulého století četnická škola.

„Většinu exponátů na výstavě Kutná Hora četnická mohou návštěvníci vidět úplně poprvé. Třeba fotografie a dokumenty z kutnohorské pátračky nebo z místní četnické stanice. Zajímavé jsou třeba ručně malované mapy staničního obvodu. Anebo vzorník látek na četnické stejnokroje,“ líčí Michal Dlouhý. „Vystavena je i staniční služební kniha se záznamem o atentátu na Reinharda Heydricha a vyhlášeném pátrání po těch, kdo ho spáchali. Unikátní jsou také letáky, jež shazovali spojenci, a nálezce je pak četníkům - mezi nimiž bylo mimochodem mnoho odbojářů - odevzdal,“ dodává patrně největší specialista na četnickou historii u nás.

Muzeum stříbra láká k prohlídkám, návštěvnost je vysoká

České muzeum stříbra v Kutné Hoře je podle ředitelky Mazačové výjimečnou institucí. „Muzeum se nachází v jedinečném prostředí a působí ve třech památkových objektech. Hrádek, Kamenný dům i Tylův dům jsou v sezóně přístupné veřejnosti a ve všech jsou stálé expozice i krátkodobé výstavy. K Hrádku se ještě váže návštěva dolu, která je velmi oblíbená. Bezpochyby patříme k muzeím, kam by měl alespoň jedenkrát zajet každý, kdo má rád historii a památky. A to i ty technické,“ uvádí Mazačová.

Jen za první polovinu letošního roku navštívilo České muzeum stříbra více než 55 tisíc lidí. „Stali jsme se tak jednou z nejnavštěvovanějších památek Středočeského kraje,“ dodává Mazačová.

Atraktivní je podle ředitelky zejména návštěva stříbrného dolu svatého Jiří. Velké návštěvnosti se ale těší i Hrádek a Kamenný dům, které jsou samy o sobě jedinečnými kulturními památkami. „Muzeum stříbra spravuje také rozsáhlé sbírky: pečuje o tisíce předmětů, které původně shromažďoval od roku 1877 Archeologický sbor Vocel. Mnohdy

jde o unikátní a nesmírně cenné kusy,“ upozorňuje Lenka Mazačová. Ta je zároveň znalkyní a propagátorkou historických vysokých kol. Jedno z nich je nyní k vidění i v Kamenném domě.

„Kutná Hora a její historické centrum mě okouzluje každý den. Třeba na Hrádku v expozicích věnovaných dějinám města, archeologii, geologii a numismatice člověk cítí úžas i pokoru před dílem a umem našich předků. V současnosti zde můžete vidět výstavu Česká vrcholná gotika v modelech. Modely středověkých objektů zhotovili studenti ČVUT,“ vypráví Lenka Mazačová.

V Kamenném domě sídlí stálá expozice věnovaná měšťanské kultuře 17. – 19. století. Nachází se zde také lapidárium, soubor kamenných architektonických prvků z gotických kutnohorských památek. A probíhají tu i dvě aktuální výstavy: Průzkum stříbrných dolů kutnohorských a Čaj a stříbro.

Třetí z objektů, Tylův dům, je rodným domem dramatika a spisovatele Josefa Kajetána Tyla. Stálá expozice je zde tedy věnována této osobnosti.

„Ještě do konce roku bychom chtěli na Hrádku otevřít krátkodobou výstavu o historii fotografických technik pod názvem Když vyletí ptáček. Chystáme také vánoční výstavu, která by české Vánoce představila i trochu v retro stylu. V Kamenném domě se v přízemí v mázhauzu budeme věnovat letošnímu 160. výročí Sokola a jeho působení v Kutné Hoře,“ uzavírá Lenka Mazačová.

Doprovodné akce k výstavě Kutná hora četnická:

8. září od 18.00 se koná přednáška na Hrádku O četnících a Četnických humoreskách, přednáší JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

28. října se od 10 do 16 hodin pod vedením JUDr. Michala Dlouhého, Ph.D., uskuteční v Tylově domě komentovaná prohlídka výstavy. „Na obou prohlídkách rád podepíši svoje knihy, které si návštěvníci přinesou nebo zakoupí. A přidám do nich i otisk dobového četnického razítka, “ zve zájemce o četníky a jejich napínavé osudy Michal Dlouhý.

Více na www.cms-kh.cz

https://www.facebook.com/muzeumkh

Víte, že…?

Ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné hoře, příspěvkové organizace Středočeského kraje, Lenka Mazačová je velkou milovnicí historických kol. Stála i za přípravou výstavy Dobrodružství cyklistiky – éra vysokého kola v Čechách, která je nyní zapůjčena v Městském muzeu a galerii ve Svitavách. Podílela se i na stejnojmenné výpravné publikaci.

Vysoká kola zaujala Lenku Mazačovou nejprve vzhledem a elegancí. „A když jsem zjistila, že se u nás v odborné literatuře o nich vůbec nepíše, zlákala mě ještě víc. Vysoké kolo, které máme vystavené v expozici o dějinách města v Kamenném domě, pochází ze sbírky

Městského muzea v Čáslavi. Má menší průměr předního kola – pouhých 48 palců. Je to výrobek velké světoznámé firmy Singer and Co, Ltd. Coventry, rok výroby 1886,“ líčí Mazačová. „Nejvíc mě přitahují příběhy lidí. A to se týká i těch, kteří jezdili na vysokých kolech. Čili se ptám – co to bylo za lidi? Kde se o vysokém kole dozvěděli? Kde si ho pořídili? Čím se živili? Po technické stránce mě doplňuje kolega Robert Hons. Ten vysoká kola restauruje a je schopen daleko lépe určit jejich výrobce i rozpoznat původní a nahrazené nebo opravené díly,“ vysvětluje.

JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. je kutnohorským rodákem a o historii četnictva se zajímá od roku 1988. Napsal knihy Století četnické kriminalistiky, Kutnohorská pátračka na stopě, Kutnohorská pátračka opět zasahuje, Četnická abeceda a Četnická kuchařka. Řadu let spolupracoval jako odborný poradce s Dušanem Kleinem, Jiřím Svobodou a s dalšími režiséry při natáčení detektivních a kriminálních filmů. K těm nejznámějším patří například seriál Hříchy pro pátera Knoxe a kriminální film Domina, natočený podle jeho námětu. Náměty dodal i k úspěšným televizním seriálům Četnické humoresky a Zločiny Velké Prahy, jejichž některé scény se pak točily právě v Kutné Hoře. „Na toto téma jsem napsal více než dvacet knih. Některé z nich si mohou návštěvníci výstavy koupit. Jedná se o skutečné kriminální případy, které doplňuji popisem dobových reálií ze života četnictva,“ doplňuje Dlouhý, který na výstavě Kutná hora četnická spolupracoval s kurátorkou Kateřinou Vavruškovou. „Podařilo se snad již vyvrátit, že četníci stříleli do hladovějících dělníků a že za okupace kolaborovali s nacisty. Vždyť víc než 700 četníků a policistů zahynulo za okupace nebo v souvislosti s ní,“ zdůrazňuje. V současné době Dlouhý působí jako dokumentátor Muzea Policie České republiky v Praze na Karlově.

Po skončení výstavy Kutná hora četnická se chystá v Tylově domě rekonstrukce. Začít by měla letos na podzim a naplánovaná je zhruba na dva až tři roky. „Cílem je dát celý objekt do pořádku po technické stránce. Rádi bychom tu vytvořili nové expozice, rekonstruovali i půdní prostory a vytvořili zde zázemí pro lektorské programy. Vedle osobnosti J. K. Tyla se chceme také věnovat i nálezu prvního českého dinosaura Burianosaura augustai, jehož pozůstatky byly nalezeny na Kutnohorsku v roce