Češi příliš nevěří ve schopnost svých partnerů hospodařit s penězi. Podezřívají své protějšky ze zbytečných výdajů a nedůvěra jde často tak daleko, že svým drahým polovičkám nejsou ochotni půjčit vůbec žádné peníze. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Poštovní spořitelny, který mapuje finanční chování a návyky Čechů.

„Ženy i muži se shodně domnívají, že jejich drahé polovičky za zbytečnosti utratí dvakrát více než oni sami,“ říká Jana Opršalová, výkonná manažerka útvaru Řízení segmentu Poštovní spořitelny. Typicky 19 % žen svým partnerům vyčítá zbytečné výdaje za cigarety, naopak podle 15 % mužů jejich partnerky utratí příliš za oblečení.

„Zajímavé je, že lidé jsou přísní i vůči sobě. Často si vyčítají výdaje, které jejich partnerkám a partnerům ve skutečnosti vůbec nevadí,“ dodává Jana Opršalová.

Například třetina dotázaných se shoduje na tom, že utratí příliš peněz za jídlo, a že jejich partneři jsou v tomto ohledu spořivější. Jako přehnané lidé často hodnotí i částky, které sami zaplatí za zábavu s přáteli.

Nedůvěra lidí v to, jak jejich partneři spravují své finanční záležitosti, se neodráží jen v kritice zbytečných výdajů. „O tom, že lidé mají pochyby o schopnostech svých partnerů hospodařit

s penězi, vypovídá i jejich značná neochota půjčit své drahé polovičce peníze. Každý pátý muž by své partnerce vůbec nepůjčil, stejnou neochotu vyjádřilo dokonce téměř 28 % žen,“ dodává Jana Opršalová. Ochota lidí půjčovat svým partnerům se výrazně mění s věkem. Zatímco lidé mladší 29 let by partnerovu žádost o dočasnou finanční výpomoc odmítli jen v 17 % případů, stejné prosbě by nevyhověla třetina respondentů starších 60 let.

„Čím dál častěji se setkáváme se zvyšující se nejistotou ve vztazích a snižující se vzájemnou důvěrou partnerů vůči sobě navzájem. Platí to jak pro vztahovou rovinu ("není jistota, že spolu zůstaneme"), tak i v oblasti financí ("nemůžu ti věřit, že neohrozíš naše zdroje"). Dělení na "moje" a "tvoje" se v takových podmínkách zdá být bezpečnější variantou, než "naše", byť za to platíme daň ve formě určité osamělosti,“ vyjadřuje se k tomuto fenoménu psycholožka Martina Jirovská z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy na Praze 3.

Podobný vývoj sleduje i její kolega psycholog Petr Šmolka z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy na Praze 12: „Sotva pár let je i u nás možnost uzavírat předmanželskou majetkovou smlouvu. Na počátku byl uchazeč o ni považován za nedůvěřivého exota, dnes už ji uzavírá zhruba pětina snoubenců. Což také o něčem vypovídá.“