Věděli jste, že se u nás setkává několik kávových kultur a mísí se zde zvyky a způsoby pití kávy z různých zemí? Jsme trochu jako Italové, trochu jako Balkánci, nepohrdneme však ani americkou kávovou kulturou, ani velkými šálky teplé kávy, jak ji pijí seveřané.

„Toto míchání kultur je skutečně fascinující. Líbí se mi, že kávová kultura v Čechách a na Slovensku v sobě snoubí téměř celý svět,“ začíná vyprávění o našich kávových preferencích baristka Monika Matúšová z pražírny Zlaté Zrnko. „Nemusíme se snažit nikoho napodobit, jen si z každé oblasti vzít to, co chutná nám, to je podle mě dobrá cesta.“

Kávě a její přípravě se věnuje léta a o kávě se dennodenně povídá s desítkami milovníků tohoto nápoje. Proto se odvážíme tvrdit, že zná naše kávové chutě a preference. „Řekla bych, že jsme fajnšmekři, umíme ocenit dobrou kávu. Samozřejmě, chutě jsou velmi individuální záležitost, někteří mají rádi i výrazné, nevadí jim hořká nebo kyselejší káva, jiným vyhovuje vyváženost chutí. A pijeme všechny druhy - takzvaného turka, tedy zalévanou kávu, jaká se pije na Balkáně, italské espresso, filtrovanou kávu, jakou preferují lidé na severu Evropy, i velké kávy, ochucené různými sirupy nebo jinak inovované podle vzoru Američanů,“ pokračuje Monika Matúšová ze Zlatého Zrnka.

Při výpočtu druhů kávy, které u nás pijeme, nesmíme zapomenout ani na kávu instantní a stále populárnější kávu bez kofeinu. „Nabídka trhu je bohatá, přestože kvalita kávy je různá. Například během výroby instantní kávy se bohužel ničí chuť původní suroviny, proto je aromatizovaná aditivy, a pokud o její kvalitě pochybujeme, s jistotou mohu říci, že má uměle dotvářenou chuť,“ konstatuje baristka.

Káva ukazuje charakter

Jsme zvyklí pít několik káv denně, první máme obvykle už ráno, další dopoledne nebo odpoledne, někteří i v podvečer. Ráno si dáváme silnou

a výraznou, aby nás nastartovala do nového dne, po obědě méně intenzivní a možná trochu víc "rozmazlující", jako je například cappuccino. Když někdo vypije více než tři silné a výrazné kávy za den, je s vysokou pravděpodobností velmi výrazná osobnost a není moc týmový hráč. Ten, kdo si každý hlt kávy vychutnává, je pohodář a požitkář.

Ženy versus muži

Chuťové preference se mezi pohlavími dost odlišují. „Určitě to neplatí na sto procent, ale podle toho, jakou kávu u nás pijí a jakou kupují, bych řekla, že ženy mají rády zajímavější chutě a umí ocenit kávy s původem. Naopak muži mají raději chutě jednodušší,“ pokračuje M. Matúšová ze Zlatého Zrnka. Může to být způsobeno rozdílnou fyziognomii - ženy mají více chuťových pohárků, a tak jak rozeznávají více barev, identifikují i více chutí. Mužům příroda nenadělila schopnost rozeznávat drobné odstíny chuťových či vizuálních detailů, proto preferují chutě robustnější - takže kávové směsi, ve kterých je i výrazná robusta.

Když je už řeč o robustě, zřejmě bychom měli zmínit i její sestru arabiku a vysvětlit pár mýtů, které o zrnech tohoto ovoce - protože káva je ovoce - kolují. „Ano, součástí naší kávové kultury je přesvědčení, že arabika je ta dobrá káva a robusta je nějaká méně zdařilá odrůda. Věci se však mají jinak. Nejsou to dvě odrůdy, ale dva druhy kávy a hlavní rozdíl mezi nimi je v počtu chromozomů. Arabika jich má 44, proto doslova hraje chutěmi (může mít až 1 500 různých druhů chutí). Robusta má 22 chromozomů, což znamená méně chutí - asi 400, ale i nižší kyselost a více kofeinu. Jedna není kvalitnější než druhá, nebo, řečeno jinak, nekvalitní arabika může chutnat stejně špatně jako nekvalitní robusta,“ vysvětluje Monika Matúšová.

špatně jako nekvalitní robusta,“ vysvětluje Monika Matúšová.

Jsme národ zvědavý

Češi toho chtějí v posledních letech o kávě vědět mnoho a velmi se snaží, aby si ji uměli správně připravit doma nebo vhodnou terminologií objednat v restauraci. Podle baristky Moniky Matúšově ze Zlatého Zrnka to však mnohdy zbytečně komplikujeme, zejména pokud jde o terminologii. „Ani v Itálii, kterou mnozí považují za vzor kávové kultury, nejsou jednotní, co se týče přesných názvů různých velikostí káv, které se liší v první řadě trváním extrakce a následně chutěmi a množstvím kofeinu. Na severu Itálie si ji domácí objednávají pod úplně jiným pojmenováním než na severozápadě a pod jiným na jihu.

To není problém. Podle mě je důležitější umět rozeznat kvalitně připravenou kávu od nekvalitní. O tom hodně řekne například pěna. Pokud je příliš světlá, káva je podextrahovaná a pomůže, pokud bude jemněji umletá a dáme jí do páky víc. Naopak, pokud je pěna příliš tmavá, je potřeba nastavit hrubší mletí a snížit její množství v páce. Dobré espresso má pěnu karamelové barvy a po vypití nezůstává v šálku," radí baristka ze Zlatého Zrnka. "Hodně prozradí i vizuál zrn v mlýnku. Zrna nesmí být černá a mastná, flekatá ani jinak poškozená. Pokud si dáváte kávu v kavárně, všimněte si, zda je kávovar čistý. Pokud je tryska zašpiněná od mléka, barista s velkou pravděpodobností kávovar nečistí ani zevnitř, což zanechá trpkou pachuť i v kvalitní kávě.“

O tom, že si potrpíme na dobrou kávu, svědčí i vysoký zájem o kávovary. Skoro v každé domácnosti se nějaký nachází. „Udělat dobrou kávu je úplná věda. O finální chuti a kvalitě kávy nerozhoduje jen její původ a druh, ale i čerstvost, způsob pražení, tloušťka umletí, teplota vody při extrakci, trvání extrakce i tlak. Lidé se nás stále ptají, jak si mají svůj kávovar doma nastavit. Snažíme se jim co nejlépe poradit a připomínáme také, že i ten nejlepší mlýnek se po čase ztupí a i ten nejlepší kávovar bude mít po čase zanesené trubky, takže vyžaduje údržbu. Ale ještě důležitější je čerstvost kávy,“ dodává Monika Matúšová. Aha, takže chutnější by měla být káva upražená u nás a ne kdesi na druhém konci světa, když po pražení musela ještě dlouho cestovat, pak ležela někde ve skladu a kdoví kolik času prošlo, než se ocitla v našem šálku? „Ano, i tak se to dá říct. Naše pražírna nabízí všem vyznavačům kávy zrnkovou kávu světové kvality. Teď už je jen potřeba, aby se jí podařilo proniknout i do běžných obchodů. Myslím si, že milovníci kávy v Čechách i na Slovensku si to zaslouží,“ uzavírá.