Řeka Vltava je cenným tuzemským přírodním dědictvím a už od svého pramene také významným turistickým cílem s velkým potenciálem zejména pro Jihočeský a Středočeský kraj. Už vlastní návštěva Šumavy podél horního toku Vltavy od Kvildy po Novou Pec na hraně vzdutí Lipenské přehrady je pro každého obrovským zážitkem.

„Tato část vltavského toku, jehož část se nachází na území šumavského národního parku, skýtá velké možnosti nejen pro vodáky, ale také, nebo spíše především, pro pěší turisty a cykloturisty, či v zimě pro běžkaře,“ uvedla vedoucí oddělení domácího cestovního ruchu Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR) a manažerka projektu „Vltava – řeka plná zážitků“ Andrea Hanzalová.

Jen pro ilustraci. Přímo z Kvildy mohou například rodiny s dětmi vyrazit na pěší výlet k prameni Teplé Vltavy, na Jezerní slať s vyhlídkovou věží, cyklovýlet na Knížecí Pláně a Bučinu, Jelení naučnou stezku a rysí výběh u Kvildy a celou řadu dalších tras. Třeba na pěší výlet na Březník a Cikánskou slať či z Horské Kvildy na Antýgl a k Turnerově chatě. Tyto stezky jsou navíc sjízdné i pro sportovní kočárky do terénu a dětská odrážedla.

„Na své si zde a při výběru dalších tras v divoké šumavské přírodě a v prostředí tradiční horské architektury s velice slušnou turistickou infrastrukturou přijdou i dospělí a sportovně založení výletníci. Od pramene lemují řeku značené stezky pro cyklisty i pěší, které jsou v tomto úseku jedinečné. Za návštěvu rozhodně stojí návštěvnická centra národního parku nebo obce Borová Lada, Lenora proslulá pečením chleba ve veřejné peci či Nová Pec,“ poznamenala Hanzalová.

Pramen nejdelší české řeky se nachází na úpatí Černé hory asi sedm kilometrů jihovýchodně od Kvildy v nadmořské výšce 1172 metrů. Místo, kde je uměle vytvořená studánka z roku 1922, je pouze symbolické. Skutečný pramen Vltavy je od ní vzdálen asi 200 metrů ve svahu Černé hory. Po 2. světové válce se toto místo, podobně jako velká část Šumavy, stalo pro veřejnost zakázaným a nepřístupným územím.

Splouvání Teplé Vltavy ochranáři regulují

V šumavském národním parku musí vodáci počítat v souvislosti s ochranou vzácné přírody, rostlin i živočichů, s regulací splouvání řeky. Ta se od pramene až po Borová Lada nazývá Černý potok. Splouvání tohoto úseku je zakázáno. Od Borových Lad se řeka jmenuje Teplá Vltava, od soutoku se Studenou Vltavou na říčním kilometru 376,7 už jen Vltava.

Splouvání Teplé Vltavy je regulováno Návštěvním řádem Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti (NP a CHKO) Šumava. Úsek z Borových Lad do Lenory je povoleno splouvat každoročně od 15. března do 31. května. Od 1. května je povoleno splouvat až do Nové Pece,

tedy celý tok horní Vltavy nad Lipenským jezerem. Za příznivého jarního počasí a dostatečného stavu vody při jarním tání se v květnu jedná o velmi krásný dvoudenní vodácký výlet vhodný pro středně zkušené vodáky. Loni Teplou Vltavu splulo 2858 lodí, což bylo o 739 více než v roce 2017. Vodáci sice smí na řeku od května do října, v květnu ale pouze o víkendech a svátcích.

Elektronickou on-line registraci k splouvání Teplé Vltavy pro letošní rok spustila Správa NP a CHKO Šumava 1. dubna. Více na http://www.npsumava.cz/cz/1059/1800/clanek/.

Od Kvildy do Mělníka

Obrovský turistický potenciál Vltavy, nejdelší řeky České republiky, je nepochybný. Od pramene na šumavské Kvildě až k soutoku s Labem u Mělníka má 430 kilometrů. To znamená šest nádherných úseků, a především bezpočet zážitků a aktivit, na vodě, pro pěší, cyklisty nebo lyžaře.

Představit Vltavu jako jednotný ucelený turistický cíl od Šumavy až po Mělník, přilákat k řece nové domácí i zahraniční návštěvníky a podpořit rozvoj turistické infrastruktury po celém jejím toku, je proto cílem nově zahájeného nadregionálního projektu „Vltava, řeka plná zážitků“, na jehož realizaci se společně podílejí Jihočeský a Středočeský kraj.

„Aktivity na Vltavě byly poměrně roztříštěné. Lipno, kánoe s rafty, splavnění Vltavy od Budějovic, Orlík, Slapy a středočeská část, Praha, soutok s Labem, vše fungovalo separátně. Každý z těchto úseků Vltavy fungoval po svém. Pak jsme si řekli dost: Vltavu je třeba vzít jako jeden fenomén. Nejen pro českého, ale i pro zahraničního turistu je a musí být jedna Vltava a s ní spjaté zážitky,“ konstatoval v této souvislosti ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR) Jaromír Polášek.

JCCR je garantem celého projektu, jejím partnerem ve středních Čechách pak Středočeská centrála cestovního ruchu (SCCR). „Projekt se netýká pouze vlastní řeky jako vodní cesty, ale také cyklotras, památek, atraktivit a turistické infrastruktury kolem řeky,“ dodal Polášek s tím, že JCCR v současné etapě mapuje služby, které jsou podél Vltavy nabízeny, infrastrukturu, řešení odpadů a řadu dalších věcí. Cílem je dostat k jednomu stolu pokud možno všechny subjekty podél Vltavy, aby se domluvily na společném postupu a Vltava pak fungovala jako jeden produkt cestovního ruchu.

Řeka je pro účely projektu rozdělena na šest úseků. Tři, Kvilda – Nová Pec, Nová Pec – České Budějovice a České Budějovice – Zvíkovské Podhradí, se nacházejí v Jihočeském a tři, Zvíkovské Podhradí – Kamýk nad Vltavou, Kamýk nad Vltavou – Praha a Praha – Mělník, ve Středočeském kraji.

Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) je organizace zřízená Jihočeským krajem k výkonu funkce destinačního managementu pro region jižní Čechy. Hlavním cílem je realizace projektů zaměřených na rozvoj turistické nabídky a prezentace regionu jako turisticky atraktivní destinace v tuzemsku i zahraničí. Tvoří produktové linie a zajišťuje vydávání tištěných propagačních materiálů. JCCR je provozovatelem Informačního Systému Cestovního Ruchu Jihočeského kraje na www.jiznicechy.cz. JCCR koordinuje činnost turistických oblastí na území Jihočeského kraje, spolupracuje s městy a obcemi, infocentry a subjekty cestovního ruchu z veřejného i soukromého sektoru. Úzce spolupracuje s agenturou CzechTourism, včetně jejích zahraničních zastoupení a komunikuje a spolupracuje se zahraničními partnery při tvorbě a realizaci přeshraničních projektů.

____________________