Vláda zvažuje výrazné zvýšení sociálního pojištění OSVČ, což je špatná zpráva pro všechny malé živnostníky. Pro některá odvětví oslabená pandemií a růstem cen však tento krok může být i likvidační, varuje Česká unie cestovního ruchu.

Zvýšení odvodů OSVČ představuje snadný způsob, jak naplnit státní kasu – významné části veřejnosti se toto opatření přímo netýká a leckdo je přímo vítá. Co zní jako spravedlivé narovnání podmínek se však při bližším pohledu ukazuje problematické v několika rovinách. Předně proto, že řada povolání funguje převážně či výhradně na živnost, a přeliv těchto OSVČ do zaměstnaneckých poměrů není z povahy trhu možný. Hrozí tak zánik celých profesí jako jsou například průvodci v cestovním ruchu. Nehledě na to, že skutečné narovnání podmínek by, spíše než ve zvýšení odvodů OSVČ, mělo spočívat ve snížení odvodové zátěže zaměstnaneckých poměrů, v ČR sedmé nejvyšší v rámci zemí OECD.

Namísto toho uvažuje Ministerstvo práce a sociálních věcí o zvýšení minimálních odvodů sociálního pojištění ze stávajících 25 procent na 40 procent průměrné mzdy. Při její aktuální výši by se tedy minimální zálohy zvedly o 60 procent na 4709 Kč měsíčně. Podle odhadů České správy sociálního zabezpečení by se toto opatření dotklo 30 až 40 procent OSVČ, kteří by ročně odváděli o 21 180 Kč více. Alternativně by se namísto minimálních záloh zvýšil vyměřovací základ, ze kterého se odvody počítají, a to z 50 na 70 procent zisku. Což by na OSVČ s nižšími příjmy žádný dopad nemělo, ostatní by ale najednou odváděli o desítky tisíc korun ročně více.

Tak relativně výrazné zvýšení odvodů může uvrhnout desítky, ne-li stovky tisíc lidí do existenčních potíží vzhledem k tomu, čím si některá odvětví prošla v poslední době. Všem se již po mnoho měsíců výrazně zvyšují ceny vstupů, některé sektory se ale nadále potýkají s „dlouhým covidem.“ Zejména cestovní ruch se stále ještě nevrátil na předpandemickou úroveň návštěvnosti, počtu přenocování a dalších ukazatelů. Přitom například průvodci jsou vysoce kvalifikovaní lidé, které nelze nahradit mávnutím kouzelného proutku poté, co ty zkušené dotlačí okolnosti ke změně povolání.

„Živnostník je z profesního hlediska samostatný a nezávislý člověk, který od státu nic nechce a nic jej nestojí. Představuje jeden z motorů ekonomiky, z níž ale nevyvádí peníze formou dividend zahraniční mateřské korporaci. Živnostník naopak nejčastěji působí místně, v obci či regionu, ve kterém žije. Zvýšení odvodů, navíc v souběhu s navrhovaným zvýšením DPH, povede jen k dalšímu zdražování klíčových služeb. V důsledku stát nažene desítky tisíc lidí do šedé zóny anebo k pásům v montovnách, a to vše jen kvůli momentální potřebě stabilizovat státní rozpočet,“ komentuje Jakub Juračka, předseda Výboru České unie cestovního ruchu.