České národní parky zabírají 1,5 celého území České republiky. Živá příroda, vzácná zvířata, pohádkové skály a nádherné kaňony. To a mnohem více v nich můžete spatřit a obdivovat. Je však třeba tyto krajinové ráje opečovávat a respektovat flóru a faunu, která zde žije. Někteří lidé totiž bývají neohleduplní a zapomínají, že jsou v parku pouze na návštěvě. Pojďme si přiblížit krásu, ale také nynější problémy 4 našich národních českých parků.

Krkonoše: Skialpinismus mimo značené cesty

Krkonošský NP ročně navštíví něco mezi třemi až čtyřmi miliony lidí, kteří ale v součtu v Krkonoších stráví až 13 milionů „osobodní“. Tato čísla řadí Krkonoše k těm nejnavštěvovanějším parkům v Evropě. A právě velká návštěvnost je jednou z věcí, která ochranu přírody komplikuje za všeho nejvíce. Lidi velmi často dělají to, že z nevědomosti vlezou úplně všude. Bohužel právě tam, kde nemají co dělat. Živá příroda nemá nikde místo, kde by měla klid. Dokáže si zvyknout na to, že lidi chodí po cestách, že po nich jezdí technika, protože to je pořád stejný typ rušení a na stejném místě.

Nezvykne si ale na to, že občas někdo z cesty vyjede do volného terénu, a pokaždé to je jindy a jinam. Nemluvě o odpadcích, které lidé pohazují všude kolem. „Řešení je jednoduché. Zůstávejte na cestách, tak jak je to dáno návštěvním řádem Krkonošského národního parku. My v Hanibalu jsme se naučili nosit, kromě správného vybavení, sáček na odpadky. Nejen na ten náš nepořádek, ale i na ten, co tam třeba mohl zůstat po předchozích návštěvnících,“ říká Ondřej Vacek, marketingový ředitel outdoorových prodejen Hanibal.

Šumava: Návrat vlků

Ačkoliv je NP Šumava největším českým národním parkem, nemá tak vysokou návštěvnost jako mají například Krkonoše. Navíc, tato návštěvnost se často koncentruje jen na pár velice známých a oblíbených místech. Právě proto tu vznikají rozsáhlá území, kde mají zvířata klid a mohou se nerušeně vracet k původnímu způsobu bytí v české přírodě. Díky komplexní práci ochranářů se na Šumavu stěhují zpět některé druhy zvířat. Mezi nimi je například bobr evropský, který se na území Čech vrátil po více jak 250 letech. Teprve až od roku 2017 se zde pohybuje stálá smečka vlků. Populace vlka na Šumavě aktuálně čítá 4 smečky, tedy přibližně 20 jedinců. Maximum, které je Šumava (a přilehlé oblasti jako Bavorský les apod.) schopná pojmout, je asi 6 smeček. Při vyšším počtu by se už vlci začali přemisťovat jinam, jejich teritoria by se příliš překrývala.

České Švýcarsko: Horolezectvím ohrožené ptactvo

Zatím náš nejmladší NP, který vznikl 1. ledna 2000 v severní části CHKO Labské pískovce. Samotné Hřensko, absolutní turistické centrum Českého Švýcarska, je unikátem. Městečko plně vtisknuté do soutěsky a skal působí pohádkově. A stejně tak působí na návštěvníky Pravčická brána, největší pískovcová brána v Evropě. První vyobrazení Pravčické brány pochází z 15. století, zmiňuje se o ní i autor pohádek Hans Christian Andersen. A v neposlední řadě se stala světově známá ve filmové fantasy sérii Letopisy Narnie. Najdeme zde desítky tisíc výstupů ve všech obtížnostních úrovních, což v podstatě dělá z celé oblasti jednu z největších lezeckých oblastí na světě. Pravidelně v celé oblasti hnízdí minimálně tři páry čápa černého a od poloviny devadesátých let opět úspěšně hnízdí sokol stěhovavý. Skalnatá krajina je také domovem původních divokých populací poštolky obecné a rorýse obecného. „Během lezení je třeba brát ohled na hnízdící ohrožené druhy, jelikož na území NP České Švýcarsko a

CHKO Labské pískovce bylo prokázáno hnízdění více než 130 druhů ptáků,“ říká Ondřej Vacek.

Podyjí: Neukáznění e-bikeři

Náš nejmenší NP se rozkládá okolo meandrující řeky Dyje a jeho hlavní dominantou je nádherný skalnatý kaňon, kterým řeka protéká. Na západní straně hraničí park s Vranovskou přehradou a hlavním turistickým lákadlem je nad řekou se tyčící zámek. Celá oblast je skvěle přístupná a protkaná širokou škálou infrastruktury. Tu navíc doplňuje i infrastruktura spojená s vinařstvím, které je v lokalitě výrazně přítomné a láká další návštěvníky. Uživatelé kol i elektrokol mají v oblasti národního parku k dispozici značené cyklostezky v celkové délce skoro 100 km. Tyto stezky jsou vybrány tak, aby samozřejmě návštěvníka vedly pěknými a zajímavými místy, a zároveň aby neohrožovaly jak pěší turisty, tak místní faunu a flóru. Bohužel se v parku často porušují i tato jednoduchá pravidla a kolizí s pěšími dochází k úhynu chráněných plazů, které cyklisté relativně snadno mohou přejet, když se vyhřívají na cestách.