Člověk stále hledá a velice rád nachází. Dnes i v minulosti. Možná právě z toho pramení obliba mystických, tajemných míst, kde se můžeme zahloubat do své duše a přitom se potom dobře najíst. Lze vůbec podobné věci spojovat? Zcela jistě. Člověk tak činí od nepaměti. Labyrinty tu stojí a stály. A to jak pro zábavu, tak pro poučení, povznesení, nalezení nebo očištění. Historicky vznikaly na místech se zvláštní energií.

Zámek Loučeň, známý svým největším Labyrintáriem v Evropě přichytal pro návštěvníky piknikové neděle. Louky v zámeckých zahradách uprostřed magické síly labyrintů nabídne všem milovníkům dobrého jídla i dobře stráveného času. Piknikové koše nachystal zámek Loučeň v několika variantách včetně vegetariánské, romantické nebo rodinné tak, aby si každý užil dne nic nedělání naplno.

Lze si ovšem připravit i piknik svůj. Vůbec první zmínky o aktivitě, kterou bychom dnes za piknik označili, pochází už ze středověku, kdy se hodovalo po každém honu, z velkolepých renesančních zahradních slavností a banketů v přírodě. Dřívější poměry ve společnosti určovaly, že se na piknik vydávali pouze příslušníci vyšších vrstev, protože na takové kratochvíle jednoduše měli čas, pomyšlení a finance.

Nadité piknikové koše si také stylově nechávali nosit od svých sluhů. Dnes je piknik aktivitou otevřenou všem lidem bez rozdílu a výjimek. Scházet se na něm mohou páry, rodiny s dětmi malými i odrostlými nebo party přátel. A pokud patříte mezi ty, kdo ještě nikdy nepiknikoval, na zámku Loučeň Vám v letních měsících zapůjčí piknikový koš, se kterým mohou nejen páry, ale i celé rodiny trávit neopakovatelné chvíle v zámeckém parku, případně si můžete nechat ugrilovat místní speciality. Přitom na sebe můžete nechat působit magickou sílu labyrintů.

„Přirozeností člověka je hledání radosti,“ říkával Jan Werich,“ uvádí Kateřina Šrámková, jednatelka zámku Loučeň. „A já říkám, že doba při stolování strávená venku, třeba formou pikiniku je něco nádherného. Nejedná se ani náhodou o novodobou záležitost. Po Velké francouzské revoluci se Francouzům najednou otevřely nádherné královské parky, v nichž byla radost pobýt, odpočinout si, relaxovat, sejít se s blízkými lidmi.

A aby osazenstvo parků netrpělo hladem, přinášelo si s sebou nejrůznější pochutiny a osvěžující nápoje. Obliba pikniku neustále rostla, až vznikla v 19. století v Anglii Pikniková společnost, která se pravidelně scházela v Londýně poblíž Oxford Street, a jejíž členové si vždy rozdělili úkoly tak, aby se jich několik postaralo o občerstvení, další o zábavu a jiné záležitosti. Tento princip přetrvává dodnes – každý přinese své lahůdky a pohostí jimi ostatní. Sám je přitom ostatními hoštěn. V Čechách se tato záležitost rozšířila na přelomu 19. a 20. století a Ottův slovník, v němž je heslo piknik zachyceno, označuje tuto akci jako „merendu, k níž si účastníci sami přinášejí jídlo a nápoje“. Piknik byl ale součástí života Čechů už mnohem dříve v podobě občerstvení konaného během výletů a vycházek,“ dodává Kateřina Šrámková.

Od očištění ducha k dobrému jídlu

Český pojem piknik pochází z francouzského pique (výzva k jídlu) a nique (označení pro drobnou věc). Tento výraz byl poprvé použit už na konci 17. století a původně označoval skupinu osob, která si do restauračního zařízení přinesla své vlastní občerstvení. A piknikový koš – symbol pikniku – ten pochází z Anglie. Ani Američanům dlouho netrvalo, než objevili kouzlo venkovních gastronomických zážitků v kruhů rodinném či s přáteli. Došlo k tomu asi ve 30. letech 19. století. Jejich akce mnohdy

doprovázela živá hudba produkovaná některým z účastníků. Američané kouzlu těchto akcí nakonec dokonale podlehli – dodnes se v kuchařkách a jiných příručkách dočteme o tom, jak se na piknik nejlépe připravit a na co bychom rozhodně neměli zapomenout.

Piknik v největším labyrintáriu Evropy

V zámeckých zahradách na Loučeni vzniklo jedinečné labyrintárium. Jako projektant byl angažován Adrian Fisher z Velké Británie, autor absolutně nejvíce novodobých realizací labyrintů a bludišť na světě. Původní záměr pro labyrintárium byl ten, aby byl park obohacen o novou estetickou hodnotu, de facto instalaci exteriérových prvků, která by návštěvníkům přiblížila koncept labyrintu.

Již první měsíce po otevření ukázaly, že tento prvek je pro návštěvníky velice přitažlivý fenomén, a že jej vnímají nikoliv jako pouhý exponát, ale jako interaktivní prvek a nalézají v něm radost z hledání, putování a nalézání. Zejména děti intuitivně cítí energii, která se v labyrintech vytvořila, přirozeně zrychlí a začnou utíkat ke středu. Je dojemné pozorovat stále dokola právě děti, které se chovají přirozeně a bez toho, že by jim někdo cokoli vysvětloval, jsou všechny stejné.

Zámek Loučeň Vám přeji dobrou chuť! Více informací včetně podrobného programu na www.zamekloucen.cz