Ferraty, nebo také „železné" či „zajištěné cesty", jsou čím dál tím více populárnější formou vysokohorské turistiky. Především v Evropě jich nalezneme nespočet. Ferraty v Jižním Tyrolsku patří k nejkrásnějším a nejoblíbenějším. Vyzkoušejte je i vy. Ubytovat se můžete v jejich bezprostřední blízkosti na farmách sdružení Roter Hahn.

„Via Ferrata" jsou horské cesty v náročném terénu. Jejich schůdnost zajišťují lana, žebříky a mosty, které tak propojují jinak izolovaná místa a cesty. Ke zdolání ferrat je zapotřebí alespoň základního horolezeckého vybavení, mezi které patří kvalitní turistická obuv, sedací úvaz, přilba, jistící karabiny, smyčky a další.

Historicky první ferratou je ta vedoucí na rakouský Hohe Dachstein, která vznikla v roce 1843. K většímu rozmachu vysokohorských cest došlo během první světové války, jejichž prostřednictvím byly totiž hlídány hranice na italsko-rakouské frontě v Dolomitech. K boomu ferrat dnešní podoby došlo v šedesátých letech, v Jižním Tyrolsku pak hlavně v letech osmdesátých.

Ferraty lze dle náročnosti rozdělit do několika skupin. V Itálii ji určuje barva. Modré jsou velmi snadné, zajištění na těchto cestách slouží spíše ke zvýšení jistoty. Červeně označené cesty jsou středně obtížné. Nejobtížnější ferrraty jsou označeny barvou černou a odpovídají v rakouském značení cestám náročnosti D a E. Jsou určené výhradně zkušeným turistům a v některých případech je nutná i přítomnost průvodce.

Jižní Tyrolsko nabízí třicet ferrat všech obtížností. Jednou z těch méně náročných je Via Ferrata Masare. Vede od horské chaty Paolina v nadmořské výšce 2 125 metrů, která je dostupná sedačkovou lanovkou z městečka Carezza, okolo pomníku Christomannos. Zdolání této šest kilometrů dlouhé trasy zabere přibližně čtyři hodiny. Nad městečkem navíc začíná další vysokohorská trasa, Via Ferrata Rotwand. V blízkosti ferrat se lze ubytovat na farmě Stadlaml, jejíž okolí a pohled na jihotyrolský masiv Marmolada vám vezme dech.

Velmi oblíbená a frekventovaná je jednosměrná ferrata Torre di Toblin s vrcholem ve výšce 2 617 metrů nad mořem. Řadí se mezi náročnější a vede v místech původní vojenské žebříkové cesty. Na jejím začátku čeká turisty náročné lezení, poté spíše jen vzdušné žebříky. V její blízkosti se nachází farma Kerschbaumhof, na které poznáte nejen tradiční život na statku, ale především ochutnáte místní delikatesy z domácích produktů jako je tradiční špek, klobásky, ale i marmelády a ovocné šťávy. V blízkosti farmy se nachází i další ferrata. Ta se řadí mezi kratší, půldenní. Jedná se o obousměrnou starou válečnou trasu, která vede skalními tunely vybudovanými během první světové války až na vrchol Monte Paterno (2 685 m.n.m.). V tunelech se často tvoří ledové plochy ještě dříve, než začne zimní sezóna, proto je ferrata zpřístupněna

omezeně. Začíná u Rifugio Auronzo v nadmořské výšce 2 320 metrů, kde je jak parkoviště, tak zastávka autobusové dopravy.

Jednou z jednoznačně nejnáročnější ferrat v oblasti Alto Adige i v Evropě je ferrata Tabaretta, začínající nad vesničkou Sulden. K jejímu zdolání je třeba jištění, dobrá fyzická kondice, četné zkušenosti a hezké počasí. Tato vysokohorská cesta je náročná především tím, že není vybavena žádným umělým jištěním, pouze jistícím lanem a nenabízí možnost jejího předčasného ukončení či změnu trasy. Její vrchol se nachází v nadmořské výšce 3 036 metrů. V blízkosti této jedinečné ale velice náročné vysokohorské ferraty s výhledem na severní část pohoří Ortles se lze ubytovat na farmě Hof am Schloss. Zde můžete zregenerovat své svaly a z tradičních domácích výrobků i pokrmů nabrat sílu na další putování.

Nedaleko lezeckého parku Juval v blízkosti jihotyrolského městečka Naturns se nachází i nedávno otevřená Via Ferrata Hoachwool. Tvoří ji náročná lezecká stěna i visutý most. Cesta vede nejen úchvatnou přírodou, ale i kolem hradu Juval. Z vrcholu můžete sejít po svých nebo se svézt lanovkou Unterstell. V Naturns se lze ubytovat na statku Pirchhof či se alespoň občerstvit ve farmářském šenku.