čt17072025

úterý, 27 květen 2025 10:31

Shakira, Bono, Hendrix, John Lenon ... i těm se jejich hlas nelíbil! … aneb, proč nemáme rádi svůj hlas a jak to změnit?

Nečekali bychom, že populární zpěváci, jejichž hlasy slyšíme denně v rádiu, také mají a nebo měli se svým hlasem složitý vztah. Tak, jako máme někdy my.

Ale opravdu! Jimi Hendrix měl takový odpor k poslechu svého hlasu, že během nahrávání požadoval, aby byl skryt za obrazovkami a se zhasnutými světly.

Bono, frontman U2, přiznal, že nemá rád zvuk svého hlasu a myslí, že není dost dobrý.

 

Shakira: „Myslím, že jsem dříve zpívala hrozně,“ uvedla v rozhovoru pro Apple Music a přiznala, že její hlas se v průběhu let výrazně změnil a na začátku s ním nebyla spokojená.

 

I John Lennon se cítil nejistý kvůli nedokonalostem svého tónu a hlasu živě i v nahrávkách.

 

Jsou i zpěváci, kteří naopak ke svému hlasu nebo písni získali časem odpor. Můžete si zatím tipovat kteří. Napíšu v závěru! Pojďme se teď podívat na důvody …

 

PROČ NEMÁME SVŮJ HLAS TAK ČASTO RÁDI?

 

Je jich mnoho, dáme si pár příkladů a taky náměty, jak je překonat!

 

Nevěřili byste kolik učitelů, lektorů, průvodců, moderátorů, herců, tvůrců videí, podcastů … kteří denně používají svůj hlas, se svým hlasem bojuje! A přitom by bylo skvělé mít ho rádi!

 

Lidé, kteří mají dobrý vztah se svým hlasem, kterým se jejich hlas líbí jsou:

- sebevědomější

- odvážněji a úspěšněji řeší běžné situace, ve kterých je potřeba mluvit s lidmi

- důvěryhodnější, lidé je berou více vážně

- lepší ve vystupování před lidmi, nahrávání a natáčení

- ve své práci s lidmi spokojenější a radostnější

- vnitřně klidnější

 

Hlas je náš důležitý komunikační a někdy i pracovní nástroj. Bojovat s ním a nemít ho v oblibě nám prostě zavazí ve spokojenosti se sebou a často i v úspěchu.

 

ALE TO, CO SI O SVÉM HLASU MYSLÍME NEMUSÍ BÝT VŮBEC PRAVDA!

 

1) NAŠE KULTURA nás umí přesvědčit, že je náš hlas k ničemu!

Na tom, jak vnímáme svůj hlas se hodně podílí i to, kam jsme si zařadili zpívání v rámci naší kultury a jak se zpěvem a hlasem nakládáme. Bohužel u nás jsme si zpěv zařadili někam do škol umění a přiřadili ho lidem, kteří mají “talent”.

 

ZPÍVAT BY MĚL JEN TEN VYVOLENÝ ZPĚVÁK???

ZPĚV ALE NENÍ JEN PRO POSLECH.

 

K lidem patří od nepaměti a má mnoho funkcí. Domorodé kmeny si pomocí písní po tisíciletí předávají informace - kde co najdou, jak se co dělá, historii kmene. Písně sloužily jako propojení skupiny k práci, k propojení při cestách, aby se lidé neztratili. Šamani zpěvem léčili, inuitské ženy se zpěvem připravují na porod a ve Skandinávii písně joiky vytváří emoce a pocity, které mají popsat třeba nějaký přírodní úkaz či povahu člověka.

 

CO STALO SE ZPĚVEM U NÁS?

Zpěv je něco, z čeho nás zkouší učitelka a je nám u toho trapně.

 

2) LIDÉ NÁS UMÍ PŘESVĚDČIT, že je náš hlas k ničemu!

Spousta věcí, které si o svém hlase myslíme jsou slova lidí, kteří někdy náš hlas hodnotili.

 

Kolik z nás je tak šťastných, že se potkali s CHVÁLOU SVÉHO HLASU V DĚTSTVÍ?

 

Co si z dětství vybavíte? Povzbuzovali vás rodiče do hlaholení a výskání, nebo utišovali?

 

Co si vybavíte ze školy? Veselé a nadšené časy ve třídě nebo spíš takové ty věty: “Co tady ječíte? Podívejte se na Aničku, jak klidně sedí! Tak to má být!”

Myslíte, že talentovaní na tom byli lépe? Kdepak! Já jsem chodila do třídy pro děti talentované na hudební výchovu a zažívala nekonečné opravování, kritiku a nespokojenost s mým hlasem právě proto, protože sakra mám ten talent, tak honem, kde jsou i ty výsledky?

 

Takto můžeme putovat ve své paměti do svých mladých let a vybavit si věty, které v sobě máme možná dodnes a kterým jsme tenkrát uvěřili, že jsou pravdivé.

TO, CO SI O SVÉM HLASU MYSLÍME, MOHLO VYCHÁZET ZE STRESU RODIČŮ A NEVHODNÉHO PŘÍSTUPU UČITELŮ.

3) SAMI SEBE UMÍME PŘEDSVĚDČIT, že je náš hlas k ničemu!

 

Když sami posuzujeme svůj hlas, musíme si ale uvědomit s čím jej srovnáváme! KATEDRÁLA X DŮM

 

V rádiu posloucháme písně interpretů, pro které je zpěv každodenní práce s trénink. Mají pro sebe odborné rady, jak lépe dýchat, jak pracovat s emocemi v hlase, jak rezonovat. Tréninku dávají dostatek času a prostoru, mají techniku upravující hlas a nepustili by do éteru píseň, která dobře nezní. Pokud se s nimi srovnáváme, je to jako srovnávat náš dům s Katedrálou sv. Víta. Jako srovnávat výkony horolezce s našimi výlety.

 

Díváme se na mistrovské dílo na něco vyžadující velkou přípravu a trénink a svůj hlas pak hodnotíme jako něco nedosahující těchto kvalit, aniž by tu péči a trénink dostal.

 

VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ SLYŠENÍ HLASU

Můžete mi ale namítnout, že jste se slyšeli z nahrávky a v hlasovce a že je to fakt hrozné!!! Rozumím, chápu.

- Ten hlas nám připadá cizí!

- Předem už čekáme, že nebude dobrý (řekli nám to)

- Jsme zvyklí na jiný hlas, který slyšíme uvnitř sebe!

- Nahrávka našemu hlasu mnoho z nás sebere!

 

Je to přirozené, kromě toho, že očekáváme, že to asi nebude zrovna jízda, tak jsme zvyklí na hlas, který slyšíme uvnitř sebe. Slyšíme ho rezonovat ve svém těle, ve svých kostech a hlavě a má prostě jinou barvu uvnitř nás, než jak potom slyšíme z nahrávky. Nahrávka také odebírá hlasu mnoho z jeho krásy - z barvy a emocí - je plochá a fádní na rozdíl od živého hlasu. Proto nahrávky dělají profíci, kteří se do nich naučí barvu a emoce dostat.

 

JAK TO ZMĚNIT?

NA SVĚTĚ NEJSOU DVA STEJNÉ HLASY! VÁŠ HLAS JE JEDINEČNÝ!

 

Možná, že někomu pomůže k přijetí hlasu vědomí, že hlas je jako DNA nebo otisk prstu! Hlas je jedinečný! Ty svaly, které zvuk vytvoří jsou naprosto jedinečné u každého člověka.

VYDAT HLÁSKU CHCE AŽ 100 SVALŮ!

K tomu, aby člověk vydal zvuk je zapotřebí spolupráce až 100 svalů. Není to jen krk, hlasivky, obličej, ale důležité jsou také svaly zabezpečující mechaniku dechu v těle - pánevní dno, bránice a další a další. A pokud bychom k tomu přidali i snahu o dynamiku a předání emocí, zapojili tělo, bylo by na kvalitní pěkný hlasový projev potřeba snad všech 650 svalů našeho těla!! :)

JAK SI TEDY SVŮJ HLAS OBLÍBIT?

Propojila bych tři strategie - 3P - přijímat, přivykat, procvičovat

 

1) Přijímat JAKÝ JE HLAS PRÁVĚ NYNÍ! Máme určité specifické a jedinečné vlastnosti, jako je dechová kapacita, tvar kostí obličeje, tvar těla, ve kterém hlas rezonuje, rozsah, barvu, momentální schopnosti. Tak to nyní je a jak jsme si výše psali, má na to vliv řada věcí, které jsme nemohli nijak ovlivnit. Není to naše chyba a naše “mínus” jaký nyní je.

 

2) Přivykat si zvuku svého hlasu. Čím častěji se nahráváme a častěji záměrně mluvíme a následně se posloucháme, tím více se stírá rozdíl mezi hlasem, který slyšíme ve své hlavě a hlasem, který slyšíme z nahrávky. Při nahrávání jsou neocenitelnou pomůckou nejen technickou, ale i k přivyknutí na zvuk svého hlasu SLUCHÁTKA. Slyšíme v nich svůj hlas v průběhu nahrávání. Můžeme tak pracovat se svým dechem, rezonancí i ústy, abychom zněli tak, jak se nám nejvíce líbí.

 

3) Procvičovat. Kondice a schopnosti našeho hlasu v mnohém závisí od práce se svaly našeho těla. Jde tedy o dovednost, kterou lze naučit pravidelným tréninkem! Kinetická paměť těla potřebuje postupné, pravidelné osvojování si a rozvíjení této dovednosti. Třeba 15 minut denně!

 

Pokud nevíte, kam byste se obrátili s hledáním cvičení pro váš hlas, je tady pro vás ALCHYMIE ŽENSKÉHO HLASU na facebooku: Komunita (bohužel) pouze pro ženy, které chtějí rozvíjet svůj hlas!

 

https://www.facebook.com/groups/alchymiezenskehohlasu

 

P. S. Věděli jste, že James Blunt a Kurt Cobain po čase začali svůj hlas v některých písních nesnášet? Přišel jim tak ohraný v rádiu, že už se nemohli slyšet! Tak to s tím poslechem nepřežeňte :D

 

Autor:  Zuzana "Zara" Machalíčková