Onkologickým pacientkám se tak dostává multidisciplinární péče a vedle onkologů se do ní stále častěji zapojují i další specialisté. Jednou z možností je i onkorehabilitace. Odborníci upozorňují, že pro ženy, které prodělaly karcinom prsu, hraje fyzioterapie klíčovou roli pro jejich zotavení.
Zhoubný novotvar prsu byl 2. nejčastějším zhoubným novotvarem v ČR v letech 2018–2022. U žen se jednalo o nejčastěji diagnostikovaný novotvar s 37% podílem pacientek do 60 let. V tomto časovém rozmezí zaujímal mezi novotvary 4. nejčastější příčinou úmrtí u nás a podílel se na 1,4 % všech úmrtí v populaci. Ke konci roku 2022 žilo v ČR téměř 100 000 žen se zhoubným novotvarem prsu nebo s jeho minulostí, což je 1 813 na 100 000 žen.
Nicméně naštěstí můžeme konstatovat, žeúspěšnost léčby žen s rakovinou prsu rok od roku stoupá. Zásluhu na tom mají dobře fungující screening karcinomu prsu (u nás od roku 2003), intenzivní osvěta mladých žen ohledně samovyšetřování i zavádění inovativní léčby a nových léků. Díky tomu stoupá počet včasně objevených novotvarů, a to především v prvním, nejlépe léčitelném, stadiu.
„Ve statistikách vidíme úspěch screeningového programu karcinomu prsu, kde významně roste míra pětiletého přežití. Kdybychom srovnali začátek 90. let s analýzou periody 2020-2022, což je rozdíl 30 let, vidíme, že s prvním a druhým stádiem karcinomu prsu přežívalo v 90. letech 81 % žen. Teď je to téměř 100 %. U třetího stádia, což už je považováno za pokročilé onemocnění, to bylo 60 %, nyní je to 97 %. A u čtvrtého generalizovaného stádia na 5 let přežívalo 30 % nemocných oproti 43 %,“ popisuje prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, děkan Lékařské fakulty v Plzni, místopředseda České onkologické společnost (ČOS).
Ženy po karcinomu prsu léčí i pohyb
Díky rostoucí účinnosti moderní léčby přežívá onemocnění stále více žen vč. těch s metastatickým rozsevem nádoru. Prodlužuje se také délka života i u pacientek, které onemocnění nakonec bohužel podlehnou. Do popředí se tak dostává i kvalita života pacientek během léčby a po ní. Proto se onkologové zaměřují nejen na samotnou záchranu života pacientek, ale i na to, jak bude jejich život vypadat následně. Snaží se předcházet krátkodobým i chronickým nežádoucím účinkům léčby, pečovat o duševní zdraví pacientek spolu s psychology, pomáhat řešit sociální problémy a také dopady nemoci a její léčby na sexualitu, fertilitu apod.
„K návratu do života jednoznačně pomáhá i pohyb, který nejenže zvyšuje kondici nemocných, zlepšuje jejich náladu a snižuje váhu, ale umí také v mnoha případech oddálit případný návrat nemoci. S odborníky z Masarykova onkologického ústavu v Brně řešíme dostupnost vhodných, soustavných a bezpečných pohybových aktivit,“ popisuje prof. Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie na Bulovce a členka výboru České onkologické společnost (ČOS).
Kvalitnější život díky rehabilitaci
Jenže pacienty dosud neměly vždy odpovídající přístup k léčebné rehabilitaci. Zhoubný nádor v léčbě nebo v anamnéze je totiž stále v mnoha případech kontraindikací k rehabilitační péči. To ovšem chce změnit Česká kooperativní skupina pro léčebnou rehabilitaci v onkologii, jejímž členem je i profesorka Tesařová. „Hlavním úkolem onkologické léčby je zničit a zastavit nádorové onemocnění a pacienty uzdravit. Její součástí by měl být také zájem o kvalitu zachráněného života našich pacientek. K tomu chceme využít evropské a světové zkušenosti s prospěšností a bezpečností rehabilitace, která by se měla stát součástí komplexní podpůrné léčby onkologických pacientů. Nyní pracujeme na osvětě a propojení odborníků z oblasti léčby zhoubných nádorů, fyzioterapie a rehabilitace tak, aby se mohla rozvinout vzájemná spolupráce.“
Fyzioterapeut pro onkologické pacientky? Nedostatkové zboží
V současné době se ženy, které prodělaly karcinom prsu, často potýkají s nedostatečnou dostupností fyzioterapie, která může zásadně pomoci jejich zotavení. Na vině je nedostatek fyzioterapeutů, kteří mají specializované vzdělání na léčbu žen po onkologických onemocněních, dlouhá čekací doba v řádech měsíců i nedostatečné povědomí o důležitosti rehabilitace. Přitom opožděné zahájení rehabilitace mohou vést k vážným komplikacím, jako je lymfedém, omezení rozsahu pohybu v ramenních kloubech apod.
