Jód je pro lidský organismus velice důležitým prvkem. O to větší pozornost mu musíme věnovat hlavně proto, že se v naší stravě vyskytuje velice nedostatečně. Správné množství jódu v lidském těle přispívá např.:
· K normálnímu energetickému metabolismu
· K normální činnosti nervové soustavy
· K udržení normálního stavu pokožky
· K normální tvorbě hormonů štítné žlázy
· K normální činnosti štítné žlázy
Nedostatek jódu ovlivňuje z velké části právě štítnou žlázu, proto je třeba se ho vyvarovat. Zatímco hypofunkce, tedy stav, kdy štítná žláza produkuje příliš málo hormonů, se dlouhodobým a pravidelným dodáváním jódu dá vyléčit, hyperfunkce je obvykle založena dědičně. Kromě poruchy štítné žlázy se deficit jódu může projevovat následujícími obtížemi:
· Poruchy metabolických procesů
· Arytmie, ateroskleróza
· Poruchy činnosti nervového systému
· Poruchy pohlavních a mléčných žláz
· Slabost a svalové bolesti
· Anémie
· Změna vzhledu a vlastností kůže, vlasů a nehtů
· Poruchy reproduktivní funkce
Jód lze kromě vhodných doplňků stravy dodávat tělu i prostřednictvím potravin, které jej obsahují. Mezi zdroje jódu patří např. ryby, mořské plody a řasy, sůl, mléko, zelenina a ovoce, minerální vody, čokoláda nebo vejce. Je třeba zdůraznit, že do organismu se jód vstřebává nejlépe právě z rostlinných či živočišných produktů. Naopak zhoršovat příjem tohoto prvku mohou třeba dusitany ve vodě.
Obecně se doporučuje toto dávkování:
· U dětí do 10 let: 40–120 mikrogramů
· U dětí nad 10 let a dospělých: cca 150 mikrogramů
· U těhotných: 200–250 mikrogramů
· U kojících: maximálně 300 mikrogramů
Právě ženy v reproduktivním věku by si měly obsah jódu v těle velice pečlivě hlídat, protože představují jednu z nejzranitelnějších skupin v případě jeho nedostatku. Deficit jódu ovlivňuje zdraví jejich plodu a může vést dokonce až k neplodnosti.
Příjem jódu je třeba hlídat obzvlášť v jarním a zimním období. Následek jeho nedostatku můžete pocítit ve formě snížení práceschopnosti, rychlé únavy či poruch spánku.
'
