Náboženské, politické a vědecké myšlenky obsažené v tištěných knihách pak podnítily hluboké společenské přeměny, k nimž patřil mimo jiné vznik a rozvoj reformačního hnutí i vzestup renesance do její vrcholné podoby.
Převratné usnadnění písemného předávání představ, názorů, analýz, teorií, hypotéz a plodů myšlení všeho druhu vedlo k urychlení vědeckého, technického a společenského vývoje, jenž ve výsledku přivedl lidstvo do našeho současného informačního věku.
Knihám tehdy trvalo přibližně sto let, než zásadně změnily vědu, náboženství a vzdělávání. Od vynálezu knihtisku kolem r. 1440 do r. 1500 bylo vytištěno asi 20 milionů knih, mezi roky 1500 a 1600 už to bylo desetkrát tolik. Během jednoho století zasáhl knihtisk miliony lidí.
***
Internet – následující technologická revoluce v šíření poznání – se dostal k miliardám lidí mnohem rychlejším tempem. Jeho vynálezu předcházel v roce 1969 vznik armádního ARPANETu, ale teprve ustavení sítě World Wide Web v roce 1989 se stalo východiskem pro masové šíření internetu. Uplynulo méně než deset let a k internetu už měly přístup stovky milionů uživatelů po celém
světě. V souhrnu stačily jenom tři desítky let, aby počet uživatelů internetu dosáhl pěti miliard!
***
Nástup umělé inteligence však překonal všechny dosavadní rekordy: AI se dostala do poloviny světových domácností během pouhých tří let!!!
Co z toho vyplývá? Že AI záhy zasáhne všechno a také všechno změní…
Záleží jen na nás lidech, zda se z nového fenoménu zrodí strašlivé monstrum, které se bude vypínat nad lidmi a působit proti lidem, anebo ochotný, mimořádně užitečný pomocník, praktický asistent, podporovatel a spojenec, třeba i zábavný společník jako opora v osamění – i když veselý pejsek bude v této roli vždycky o mnoho lepší…
***
Podobně jako jiné technologie, jmenujme například atomovou, může být ovšem také AI zneužita. Samozřejmě lidmi, buď patřícími do zločineckých struktur usilujících o majetky a životy obyvatel, nebo příslušníky struktur politického zločinu – když politické vrstvy zradí své poslání a místo občanům budou sloužit samy sobě.
Uvědomme si, že za celou dosavadní historii neměly vládnoucí vrstvy přístup k nástroji tak mocnému, jako je AI. Kdo chtěl obalamutit lid, musel mu vsugerovat falešného nepřítele, aby lidem nahnal strach, a pomocí peněz a jiných výhod musel zkorumpovat část obyvatel, ale také policii a vojsko.
Ve věku AI nic z toho nebude nutné.
AI nemá vědomí a už vůbec nemá svědomí, a tak nebude protestovat, když dostane za úkol provádět totalitní dohled nad obyvatelstvem. Vláda tak může
s minimálními náklady kontrolovat všechny skutky každého obyvatele (ne „občana“, občané už to nebudou). Tomu, kdo se nebude chtít podřídit, může odepřít cokoliv: nákup jakéhokoli zboží včetně potravin, cestu kamkoli ať už veřejnou dopravou nebo soukromým autem, vzdělání pro děti atd. atd. Může člověku omezit třeba i lékařskou péči a místo ní doporučit či rovnou přikázat eutanazii…
Jak vidíme, nikdy v dějinách nemělo zlo lepší výchozí podmínky, aby ovládlo celý národ, celou společnost i celý svět.
Vraťme se v představě o století zpět: Když Henry Ford zavedl masovou výrobu (1913 ), dosílil desetinásobného skoku v produktivitě, ale dělníků bylo potom třeba víc než předtím: otroci u pásu redukovaní na součástky továrního stroje trpěli fyzickým a duševním vyčerpáním a brzy ztráceli tvořivé síly, jak vidíme v Chaplinově Moderní době.
S rozvojem fenoménu AI se lidstvo dostává do úplně nové situace: vzniká totiž síla, která ke své činnosti nepotřebuje člověka. Nepotřebuje dělníky navíc, nepotřebuje ani další vojáky. S rozvojem AI vzniká cosi, co je možné nejen ovládnout a používat proti lidem: lze to také téměř neomezeně replikovat.
Vrstva mocných se proto brzy obejde bez dělníků i bez vojáků – a nejen bez nich. Vlastně už nebude potřebovat lidi prakticky vůbec. Nebude je potřebovat ani jako kanónenfutr, protože továrny budou chrlit vojenské roboty.
Těch pár set potřebných inteligentních otroků porodí vládcům těhotenští roboti.
V éře umělé inteligence se zásadně mění globální topologie účasti lidí na poznání, a tím i na moci.
***
V uzlovém bodu vývoje nastaví umělá inteligence lidstvu zrcadlo, které se zeptá: Mají ve vás a mezi vámi převahu síly dobra, anebo síly zla? Otázka, která od věků dělila lidi na idealisty a cyniky, bude zodpovězena praxí.
A jaká bude odpověď? To nevíme.
Můžeme se ale přičinit… a doufat.
Náš vlastní vynález nás nezničí, pokud budeme používat ne pouze mozek, ale v první řadě srdce.
Bude zapotřebí mnoha srdcí, velkého vcítění, nekončící lidské solidarity, mravnosti a morálky, abychom se na křižovatkách nevydali po slepé cestě, nebo dokonce po cestě mířící ke katastrofě. Právě srdce, nikoli hlava, nám napoví, abychom vybírali takové cesty, které celku lidí přinesou široký, všestranný prospěch, povzbuzení a budoucnost.
***
Umělá inteligence znásobuje výkonnost, protože odstraňuje překážky místa, času a tématu.
Můžeme se tedy natáhnout do trávy a dát si ruce za hlavu?
Kdepak, éra umělé inteligence na nás klade vysoké nároky – vyšší nároky než kdykoli v minulosti.
Svět lidí jako by dostal šanci na nový začátek. Všechno začíná znovu, od nuly. Každý máme šanci chytit za rohy svého býka.
***
Vždy však pamatujme na úsloví „Člověk bude úplný, teprve když se něčeho podstatného vzdá.“
Jako pokaždé v historii máme i dnes na rozhodnutí jen krátký čas, pouhých pár let. Čas o to kratší, že dosud jsme se ho mnohdy snažili ze všech sil zbavit.
Je načase obrátit list. Pohlédněme k novému obzoru, snažme se ho poznat, zorientovat se v hlavních bodech vývoje, abychom pochopili současný stav. Najděme pro sebe konkrétní použití a výhody.
Umělou inteligenci nejenom poznejme a užívejme ji – přispějme podle možnosti i k jejímu vytváření!
Pomůžeme-li takto postavit konstrukci, dočkáme se krásy živých růží, které se po ní budou pnout.
A pak se možná dostaneme k tomu nejpodstatnějšímu – k odpovědím na otázky:
ODKUD PŘICHÁZÍME? – KDO JSME? – KAM MÍŘÍME?
Rudolf Červenka
Rudolf Červenka, matematik a publicista, je autorem knihy s názvem „UMĚLÁ INTELIGENCE – zdroje, podstata, současný stav, využití, výhled“, kterou vydalo nakladatelství LEDA r. 2025.
